Ložnice carských dětí

12. března 2016 v 15:18 | Ally |  Alexandrovský palác
Ložnice carských dětí byly, stejně jako téměř všechny místnosti Alexandrovského paláce obývané rodinou, navrženy prostě a útulně. Jednalo se konkrétně o tři pokoje. Jeden patřil careviči, jeho čtyři sestry pak obývaly v párech zbylé dva. Dobový bulvární tisk někdy používal tento fakt k šíření myšlenky, že Alexej je rozmazlován a jeho sestry utlačovány. Ačkoliv měl Alexej jako jediný, vymodlený syn v rodině určité výhody, velkokněžny rozhodně netrpěly nedostatkem prostoru nebo péče. Všechny tři pokoje byly vzdušné, okny do nich bohatě proudilo světlo a nebylo v nich ani památky po pozlaceném přepychu, které by veřejnost předpokládala u dětí tak exaltovaného postavení. Ložnice byly v části paláce, která proběhla rozsáhlou přestavbou v roce 1902. Tehdy architekt Meltzer rozdělil původně dvouposchoďový koncertní sál na dvě samostatná patra. Ve spodním vznikla nová pracovna Nikolaje II, Javorový pokoj, nahoře pak dětské pokoje, učebna a místnost, kde si děti hrály.


Ikonostas v ložnici careviče Alexeje na fotografii a akvarelu

V roce 1916 proběhla další renovace - ložnice tehdy dvanáctiletého Alexeje. Jak pokoj vypadal před tím, bohužel nevíme jistě. Dítě se stávalo mladým mužem a podle toho se musel změnit i ráz jeho ložnice. Stěny byly čistě přebíleny a do rohu pokoje umístěn rozměrný ikonostas, posetý desítkami dřevěných i zlatých ikon. Ten, společně s kvalitním, silným kobercem, byl jedinou známkou přepychu. Spodní část ikonostasu se skládala z malých skříněk, v nichž bylo možno najít svíčky, další ikony a knihy. Alexej, stejně jako jeho sestry, spal dle tradice na úzkém vojenském lůžku. Při přesunu na Sibiř do Tobolska postel jela s ním, a když se ve dvacátých letech zpřístupnil palác veřejnosti, muzejní správa nahradila ztracené lůžko starou Alexejou postýlkou, kterou používal jako batole. Nad touto, i originální, postelí, kdysi visela zázračná ikona svatého Serafima Sárovského. Carevna věřila, že její syn byl počat právě díky přímluvě tohoto světce. Hračky v ložnici Alexej nemíval, ty se shromažďovaly v jiném pokoji.



Rozhodně zaplněnější a vizuálně zajímavější byly ložnice Alexejových starších sester. Olga a Taťána sdílely společně ložnici vymalovanou světle růžovou barvou, horní okraje stěn byly vyzdobeny vodními vážkami. Dvěřmi se dalo projít přímo do pokoje mladších děvčat, Marie a Anastázie, barevně laděné do svěžích odstínů šedo-modré. Namísto vážek na stěnách v této místnosti poletovaly motýlci. Oba pokoje byly veskrze stejně zařízeny. Kromě jednoduchých postelí měla děvčata k dispozici několik bílých židlí, psací stolky, a když povyrostly, vyprosily si na rodičích pohodlnou pohovku. Stejně jako u Alexeje byl jediným luxusním vybavením i u nich pouze ikonostas. Na stěnách se objevovaly například kopie Kaulbachova portrétu carevny, Serovova portrétu cara, akvarelů různých umělců a ikony carskoselské Madony, která měla držet velkokněžny pod svou ochranou. Děvčata následně zaplnila jak zdi tak stolky fotografiemi příbuzných a přátel, včetně portrétů důstojníků, s nimž se často vídaly na jachtě Standarta.


Akvarely zobrazující ze dvou různých pohledů ložnici Olgy a Taťány


Po odjezdu carské rodiny do tobolského exilu nechaly velkokněžny mnoho věcí tak, jak byly. Na stolcích zůstaly hřebínky, spony a stužky, ve skříních šaty, kterým dívky odrostly, a ty, které už nepotřebovaly, včetně nádherných ceremoniálních rób a kokošníků ze saténu a hedvábí. Velké kloubouky s umělými květinami zůstaly uložené v kulatých krabicích a v poličkách sbíraly prach knihy, kromě těch několika nejmilejších, které si dívky vzaly s sebou. Pracovníci muzeí nového sovětského státu, kteří po nějaké době přišli, nemohli setřást pocit, že děti jsou stále v paláci. Hrají si venku, ale každou chvíli se vrátí. Sentimentální pocity však musely být přemoženy. Dětské pokoje byly nějakou dobu součástí nově zřízeného muzea v Alexandrovském paláci, posléze zůstaly veřejnosti otevřeny pouze velké reprezentativní sály a v horním patře byl zřízen sirotčinec. Brzy se však ukázalo, že tam nedostatečně fungovalo topení a děti byly přesunuty jinam. I jejich krátký pobyt ovšem způsobil značné škody a zabralo mnoho času a úsilí dostat místnosti do původního stavu. Nábytek byl následně buď ukraden nebo přestěhován to neznámých míst, jeho dohledání bylo nesmírně těžké, naštěstí drobné artefakty a obrázky byly uchovány ve skladech a většina z nich zachována. Ve 30. letech 20. století však byly místnosti, kdysi s láskou zařizované zavražděnou carevnou, zařízeny jako rekreační víkendové byty pro vysoce postavené příslušníky KGB a komunistické strany.

Pohled z ložnice starších děvčat do lonice mladších sester


Ložnice Marie a Anastázie

Ložnice Marie a Anastázie - narozdíl od horní fotografie, tento obrázek byl pořízen ještě v době, kdy rodina žila v paláci, proto na něm nejsou dětské postýlky, ale již zmiňovaná vojenská lůžka.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 dadainka dadainka | Web | 13. března 2016 v 21:51 | Reagovat

Krásný :-)

2 Jana Edrová Jana Edrová | E-mail | Web | 21. dubna 2016 v 9:02 | Reagovat

Dobrý den , náhodně jsem našla Váš blog a velmi mě zaujal ,miluju historii a už se těším jak si počtu :-)Super ! Jana

3 jarka jarka | Web | 3. srpna 2017 v 11:20 | Reagovat

Wow, zajímavé historické ložnice.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist