Přijímací pokoj, jídelna a učebna velkokněžen

24. února 2015 v 9:58 | Ally |  Alexandrovský palác
Ačkoliv se čtyři sestry musely spokojit s tím, že zatímco jejich bratr má celé místnosti vyhrazeny sám pro sebe, ony se musí podělit, jistě netrpěly nedostatkem prostoru. K dispozici měly hned několik pokojů, každý jinak upraven a určen k jiné činnosti. Zřejmě "nejveřejnější" z těchto místností byl červený přijímací pokoj, kde velkokněžny občasně přijímaly návštěvy. Málokdy se však na pohodlných pohovkách a židlích, pokrytých stejnou látkou jako stěny, usazovali noví lidé. Většinou šlo o dobré, carevnou již prověřené, přátele. V pokoji stálo hned několik klavírů, a na vnučky při cvičení na nich hleděla z velkého portrétu jejich babička. Ačkoliv dívky nikdy nepoznaly princeznu Alici Hessenskou, byla jim milá a známá právě z této podobizny. Právě v červeném přijímacím pokoji strávila několik neklidných nocí rodinná přítelkyně Lili Dehnová v únoru 1917, kdy se rozhodla zůstat s carevnou a jejími dětmi, zatímco se jejich svět venku hroutil, aniž by si to oni uměli představit.


Z jedné strany přiléhala k červenému pokoji jídelna. Většinou dívky jedly s rodiči a bratrem v prvním podlaží paláce, ale byly i dny, kdy byly ponechány samy sobě, a v takovém případě se uchylovaly právě do této jídelny. Na přiložené fotografii můžeme vidět velkokněžnu Taťánu v uniformě zdravotní sestry, za ní sedí mladší Marie, a naproti fotografovi, u stolu připraveném k odpolednímu čaji, nám neznámá dáma. Od stropu visela dlouhá šňůra s knoflíkem, jímž bylo možno přivolat služebnictvo. Toto zařízení bylo připojeno k lustru a fungovalo na elektřinu. Akvarely od oblíbené umělkyně Elizabeth Bemové zdobily stěny, na fotografii je patrný i malý teploměr. V pokoji stálo další piáno, natřené celé nabílo. Právě z této místnosti se vcházelo na plošinku, odkud sestupovaly dřevěné schody přes šatní mezipatro do matčiny koupely.



Z druhé strany červeného pokoje se nacházela učebna, pokrytá olivově zbarvenou tapetou s drobným vzorkem soviček a borových šišek. Koberec byl temně modrý. Většinu prostoru pokoje zabíral široký stůl, kolem nějž byly rozestavěny židle s opěrkami pro nohy, aby se žačkám během dlouhých lekcí pohodlněji sedělo. Potahy židlí hýřily vzorkem tulipánů, které se objevovaly také na závěsech. V rohu místnosti stála vysoká kamna ze zelených kachlíků. O táflované stěny se opíraly zasklené knihovny naplněné standartními učebnicemi doby, od geologie a historie po matematiku.

Na vrcholku jedné z knihoven přitahovala pozornost lebka, určená do hodin biologie. V zeleno-modrém pokoji vytvářel barevný kontrast pouze křišťálový lustr nad stolem, s bílými a červenými stínítky. Za zmínku stojí i to, že zatímco tato učebna se používala k výuce teoretických předmětů, dívky měly k dispozici ještě další učebnu, situovanou nad otcovým přijímacím salónem. Tam se vyučovaly především hudbě a tanci.


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist