Moskva - žaludek Ruska

6. prosince 2014 v 15:33 | Ally |  Život v carském Rusku
Petr Veliký nenáviděl Moskvu. Snad proto, že mu připomínala děsivé zážitky jeho dětství. A tak vybudoval Petrohrad, město zcela odlišného charakteru. Petrohrad znamenal eleganci, příliv mezinárodních vlivů, přepych, a také chladný kalkul. Nové hlavní město ruské říše bylo dokonalou pomyslnou "hlavou", ovšem Moskva, ač na dlouho zavržená a druhořadá, zůstala jejím srdcem.

A také žaludkem. Žádné jiné město v Rusku se nemohlo pochlubit takovým množstvím restaurací všeho druhu. Stály zde vysoce profilované podniky jako Agleterre, kde Tolstoj nechal naobědvat své hrdiny Oblonského a Levina v jedné z úvodních kapital Anny Kareninové, byly zde "obchodní" restaurace typu Slovanského trhu, kde mezi sebou kupci uzavírali důležité obchody, existovala místa, která prakticky nikdy nezavírala, mezi nimiž byly nejslavnější Jar a Strelna. Fungovaly kavárny, kam dámy směly i bez doprovodu (což tehdy zdaleka nebyl standart), a ti méně majetní mohli zamířit do jedné z bezpočtu jídelen a hospůdek. V Moskvě byly restaurace jako Testov, kam tradičně rodiče brali své děti na něco dobré na zub, restaurace proslavené svými specialitami, ať to již byly Jegorovy palačinky nebo Lopaševovy pirožky, restaurace chovající hojné zpěvné ptactvo, do nichž se s oblibou stahovali především náruživí lovci, a samozřejmě restaurace s nechvalnou pověstí. Moskva měla tolik restaurací, že hravě předčila i Paříž. Mimochodem první ruská kuchařka byla publikována v roce 1816.

Slavná restaurace Jar v roce 1910

Zdálo se, že žít v Moskvě automaticky znamenalo být gurmánem. Jedním z nejslavnějších milovníků jídla byl na počátku 19. století hrabě Rachmanov, který vyčerpal celé své dědictví (asi 2 miliony rublů) během pouhých osmi let právě na gastronomii. Měl ve zvyku nadívat svoji drůbež pralinkami, raky vařit ve smetaně s parmazánem místo ve vodě, a každý den mu byla doručena jeho oblíbená ryba - z řeky Sosny asi 300 kilometrů daleko. Snad ještě výstřednější byl hrabě Musin-Puškin. Ten nechával teleta vykrmovat smetanou a ukládat je ke spánku do velikých kolébek. Drůbež krmil vlašskými ořechy a napájel vínem, aby měla lepší maso.


Samozřejmě pánové nehodovali o samotě a tak se Moskva stala i městem slavných hostin. Například hrabě Stroganov s oblibou pořádal "římské hody", během nichž jeho hosté leželi na pohovkách a obsluhovali je nazí chlapci. Předkrm obvykle tvořil kaviár, exotické ovoce a kousky sledě, pak následovaly losos, medvědí packy a pečený rys. Zanedlouho se objevily kukačky pečené v medu, játra z platýze, ústřice, drůbež a čerstvé fíky, solené broskve a ananasy. Následně se hosté začali ještě notně posilňovat kaviárem, aby měli dostatečnou žízeň a dokázali vše zalít množstvím alkoholu. Ve vedlejší místnosti pak ležely ještě zákusky a sladkosti. Nebylo neobvyklé, že během jediného večera bylo hostům předloženo na 200 chodů.

S takovou zálibou v jídle není divu, že kuchaři byli nesmírně prestižním povoláním. Mnozí šlechtici je považovali za umělce, zcela srovnatelné s výtvarníky či hudebníky, a podle toho je také oceňovali. Hrabě Nikolaj Šeremetěv platil svému hlavnímu kuchaři sumu 850 rublů ročně - což byla suma ještě více na pováženou, vezmeme-li v úvahu, že tento jeho kuchař byl zároveň jeho nevolníkem. Kuchaři byli také svými pány posíláni "na studia" do ciziny.

Bojarská svatba (Konstantin Makovsky)

Přitom ještě v 16. století byla i na nejvznešenějších místech kuchyně poměrně chudá. Ze záznamů je patrné, že například na svatbě cara Alexeje I. se podávala labuť nadívaná šafránem, tetřev s citronem, husí droby s kyselým zelím a pro muže kvas. V tehdejší době bylo ruské menu tradičně složeno především z pokrmů z ryb, vařeného masa, domácí drůbeže, chleba, česneku, cibule a ředkviček. Teprve v průběhu osmnáctého století se začaly na ruském stole objevovat i zajímavější pokrmy, většinou importované z ciziny: máslo, sýr a kyselá smetana, uzené maso a ryby, saláty, různé druhy pečiva, čaj, káva, čokoláda a zmrzlina. Brzy jediná skutečně původní ruská jídla byla ta postní, obžerství se dělo ve jménu ciziny.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 6. prosince 2014 v 18:23 | Reagovat

Mám ráda Rusko no a Moskva je krásné město..no a když se tam dá sehnat i něco dobrého do žaludku nemůže být už nic lepšího ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist