Zavraždění Romanovců

18. září 2010 v 14:07 | Ally |  Recenze
Původní název: The Murder of the Romanovs
autor: Andrew Cook
nakladatelství: Amberley
rok vydání: 2010
počet stran: 256 (kniha obsahuje jmenný rejstřík a poznámkový aparát)

Murder of the Romanovs


Anotace:
Svržení a poprava cara Nikolaje II. a ruské carské rodiny je milovanou kauzou dvacátého století. Nové vyšetřování Andrewa Cooka konečně rozřešuje jednu z největších záhad světové historie. Autor čerpá z nových vědeckých důkazů a nově objevených záznamů z britských i ruských tajných služeb, odhalujících pravdu o vraždě rodiny, britské nabídce k její záchraně (vedené majorem Stephenem Alleyem) a o misi tajné služby v Rusku po oznámení smrti rodiny, která měla zjistit, co se s nimi opravdu stalo.

Mým pohledem:
Jistě se vám už také stalo, že jste si zakoupili knihu - a kdyby to bylo možné, nejraději byste po několika prvních stránkách šli do knihkupectví žádat své peníze zpět, protože je to strašlivý brak. Přesně tak jsem si připadal i já, když jsem otevřela tuto publikaci. Nikdy, už nikdy nebudu věřit citacím z novin uvedených na obálce. Protože pan Andrew Cook, který je podle nich tím největším požehnáním, jakého se historické vědě kdy dostalo, je beznadějný amatér těžící jen z neznalosti lidu a zřejmě známosti s vydavatelem.

Jak byste mohli brát vážně knihu, která prohlásí, že katastrofa na Chodynce se udála v den carské svatby? Není to jediná faktická chyba, našli byste spoustu chybných letopočtů a dokonce i jmen! A ačkoliv je teorie a vyprávění o operacích britských agentů ve prospěch carské rodiny pěkným počtením, JAK můžete autorovi po tak děsivých nesrovnalostech věřit?

Jediným opravdovým přínosem knihy jsou dodatky, které naštěstí zůstaly bez autorových zásahů (a člověk si říká, jestli je pan Cook vůbec četl). Patří mezi ně Nzekrácená verze Memoranda Jurovského, dopisy Sira Basila Thomsona (jeden z vyšetřovatelů popravy), zprávu kapitána McCullagha z prohlídky Ipaťjevova domu a hlavně záznam z konference z 16. července 2008, kdy byla oficiálně potvrzena identifikace nalezených ostatků Alexeje a Marie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Soňa Soňa | 18. září 2010 v 16:24 | Reagovat

Přesně ty pocity znám,také bych nejradši pár knih z mé knihovny vrátila zpět.Hlavně,když jsou napsaná špatně jména a data,to mi ,,teče voda ze zubů´´.

2 Ducii Ducii | Web | 19. září 2010 v 10:45 | Reagovat

Není to ta kniha, co vyšla teď i v češtině? Na nějakou s podobným obalem jsem koukala včera v knihkupectví...

3 Soňa Soňa | 19. září 2010 v 11:03 | Reagovat

Tu mám doma,ale napsal ji Luc Mary a je z roku 2008.Ale u nás vyšla nově.

4 Ally Ally | Web | 19. září 2010 v 11:51 | Reagovat

Je to jiná kniha s podobným obalem. Jaká je ta v češtině nevím, její cena je teď mimo schopnosti mé peněženky, ale horší než tahle snad být nemůže :)

5 Soňa Soňa | 19. září 2010 v 13:19 | Reagovat

Jmenuje se Poslední dny posledních Romanovců,není špatná,alespoň jsou tam přesna data,ale očekávala jsem os ní trochu víc.

6 Mariana(OTMA forum;La-Bella-Devotchka on dA) Mariana(OTMA forum;La-Bella-Devotchka on dA) | 19. září 2010 v 21:16 | Reagovat

Oh my!!A new book!I need this! =]
Have you read it yet Ally?

7 jerryX jerryX | 20. září 2010 v 11:34 | Reagovat

Tedy! Slavnost na Chodynském poli/květen 1895, myslím/ byla samozřejmě slavností korunovační a svatba musela být dřív / listopad 1894, mám pocit/, nebo´t dle zvyklostí musel car být korunován jako ženatý muž, což se obtížně stíhalo kvůli nečekaně rychlé smrti cara AlexandraIII. Jak vidím, autor si nedělá  starosti s fakty , ani s logikou.
A zřejmě taky trpí bondománií. V případě této vraždy se mohou Angličané ještě staletí stydět- nejdříve by si měli přiznat, co byl Jiří V. zač a poté se třeba i po 100 letech omluvit.

8 Ally Ally | 20. září 2010 v 11:58 | Reagovat

[6]: Hiya! WYes, I have read it and it is horrible. There are so many mistakes! Not worth it.

9 Ducii Ducii | Web | 20. září 2010 v 17:23 | Reagovat

[3]:[4]: Aha. No mě na první pohled nezaujala, moc velká písmenka a tak:-) ale uvidím, možná když jí seženu v nějaké knihovně tak si ji přečtu...

10 jerryX jerryX | 21. září 2010 v 11:03 | Reagovat

Ono se možná dnes špatně píše, že osud carské rodiny nikoho nezajímal a nejméně pak Angličany, ale na rozdíl od zromantizovaných historek je to fakt. Např. bolševici svrhli Prozatímní vládu v Petrohradu v listopadu 1917 a v Tobolsku se chopili moci až v březnu 1918. V tomto období by nebyl velký problém carskou rodinu osvobodit. Místní k nim cítili sympatie a velitel vojáků Kobylinskij rovněž.

11 wox24 wox24 | 21. září 2010 v 18:01 | Reagovat

[10]: Prepáčte Jerry, ale to ste myslel ako žart?

12 Mariana(OTMA forum;La-Bella-Devotchka on dA) Mariana(OTMA forum;La-Bella-Devotchka on dA) | 21. září 2010 v 21:38 | Reagovat

Wow,really?!?
Oh my!Well,than I don't need it so much,haha! ^^
Thanks for the warning.. ;)

13 jerryX jerryX | 22. září 2010 v 19:08 | Reagovat

10 -naopak. To je docela pro mě záhada, proč to před příchodem bolševiků vlastně nešlo.

14 wox24 wox24 | 23. září 2010 v 15:00 | Reagovat

Romanovci boli nielenŽE dobre strážení, ale nadôvažok urćité sily SI NEPRIALI ich oslobodenie.

15 jerryX jerryX | 24. září 2010 v 15:11 | Reagovat

Od koho měli rozkazy ti vojáci v období listopad 1917 až březen 1918?

Je zajímavé, že Vyrubovová se snažila dost a její aktivity jsou  známy. Bohužel naletěla tomu podvodníkovi, co si vzal Rasputinovu dceru Matrjonu.
Chybí mi tu aktivita Bílých, kteří se začali formovat už v prosinci 1917.

16 wox24 wox24 | 24. září 2010 v 19:14 | Reagovat

Akú mál cár podporu medzi Bielou armádou (len všeobecný názov)?
Generáli Denikin, Alexejev a Kolčak cára zradili. Taktiež medzi dôstojníkmi, poddôstojníkmi či vojakmi bolo mnoho eserov, kadetov a podobne, ktorí mali spoločné len to, źe boli nepriatelia boľševikov.
Okrem toho, bielych taktieź podporvali tí, ktorí si cára nepriali oslobodiť. Taký Jacob Schiff posielal peniaze nielen Sverdlovovi, ale aj Kolčakovi.

17 jerryX jerryX | 24. září 2010 v 22:13 | Reagovat

Tentokrát souhlasím. Všichni chtěli porážku bolševiků, ale snad nikdo obnovu carismu.

18 wox24 wox24 | 24. září 2010 v 22:16 | Reagovat

Mám na mysli určité kruhy. No a ľudia bez vedenia nedokáźu nič. A keďźe NEPOZNÁM revolúcie v posledných troch storočiach, ktoré boli vyprovokované davom a nie niekým v pozadí... . ;-)

19 jerryX jerryX | 27. září 2010 v 10:59 | Reagovat

Nicméně musí být splněno, že dav je hluboce nespokojen s vládou a nemá k ní žádnou důvěru. / Na to možná namítnete, že to je často i dnes, jistě -ale neválčí se a ani se nehladoví :-)/

20 wox24 wox24 | 27. září 2010 v 15:09 | Reagovat

Jerry, vaša naivnosť je do neba volajúca. ;)
V Rusku boli extrémne problémy počas Jeľcina. Viem to od manžela, ktorý tam žil a ktorý si to patrične užil. Neviem o NIJAKÝCH demonštráciach (mám na mysli veľké demonštrácie).
V Afrike by museli byť, podľa vašej logiky, demonštrácie denne. Pozrime sa na Indiu, na niektoré štáty juhovýchodnej Ázie.
Skrátene, revolúcia NIKDY nejde zdola, ale zhora. Viď rôzne revolúcie ako oranžová (o tej niečo viem), ružová (či ako sa gruzínska volala) atď. Kto ich financoval? Ako prebiehali?
Odporúčam knihu Johna Perkinsa, veľmi poučné čítanie. Kedysi bol jedným z tých, ktorí sa starali o prevraty.

21 wox24 wox24 | 27. září 2010 v 15:10 | Reagovat

A keď už hovoríme o Rusku, spomínate si na hladomor (umelo vyprovokovaný) na Povolží? Kdeže máme demonštrácie? Podla vašej logiky by okamžite mali nasledovať, alebo je to niečo iné? :D

22 jerryX jerryX | 29. září 2010 v 9:54 | Reagovat

Já nic jiného netvrdím - za Jelcina byla důvěra k vládě asi taková jako v roce 1916 a lidem se taky nežilo nejlépe. Rozdíly tu ale jsou -Jelcin i přes katastrofální zdravotní stav a alkohol nebyl Nikolajem II., nevládla za něj jeho žena/jak se vůbec jmenovala a jak vypadala?/, v čele vlády nestál žádný senilní Stürmer a vnitro neřídil šílený syfilitik Protopopov. Vláda prostě existovala a opozice neměla osobnosti a ani nějakou sjednocující vizi.

Jestli myslíte hladomor na Ukrajině - tak tam nepokoje byly , i partyzáni a vše bylo brutálně potlačeno  ,,hrdinou" Tuchačevským.

Tedy -Rusko nemělo jít do války v roce 1914, rok 1905 varoval. Liberální reformy byly víc než nutné a car se měl věnovat vládě a ne hře na vojáky v Mogilevu, navíc vzdáleném od fronty.

23 wox24 wox24 | 29. září 2010 v 10:43 | Reagovat

Ó boźe, ako málo poznáte Rusko, ke´d tvrdíte to, čo tvrdíte.
Tak za prvé, za večne ožratého Jeľcina vládol kde kto, stačí sa pozrieť, kto bol strojcom reforiem. Hovorí vám niečo Jeffrey Sachs? Odporúčam knihu Paula Chlebnikova (zabitého Berezovským): Крёстный отец Кремля Борис Березовский,  
            или История разграбления России

Nehovorím o Ukrajine, hovorím o Povolží, to jest stredné Rusko , kde sa dokonca vyskytoval KANIBALIZMUS. Na Ukrajine taký hladomor zďaleka nebol. A ja sa pýtam, kde boli demonštrácie?

Posledný odstavec som už x-krát komentovala, važe názory nie sú založené na dokumentoch.

24 Anne Anne | 28. října 2010 v 13:48 | Reagovat

Thank you for this review...you saved me from wasting  time and  money on this!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist