Ruský anděl a anglická krasavice

13. března 2010 v 11:49 | Ally |  Alexander III. a Marie Fjodorovna
Dříve než přišly na svět dcery posledního cara, byly za nejbližší sestry považovány dvě nejstarší dcery dánského krále Christiana IX. Plavovlasá, modrooká Alexandra "Alix" a mladší Dagmar s tmavými loknami i očima, tvořily půvabný kontrast svým vzhledem, ovšem jejich povahy se lišily jen málo. Chytré, milé a přirozeně okouzlující, dánské princezny budily pozornost kdekoliv se objevily. Odmalička spolu sdílely pokoj, jejich vyučování probíhalo společně, stejně se česaly, stejně se oblékaly, se stejnou láskou a nadšením poslouchali vyprávění Hanse Christiana Andersena, když byl do paláce pozván, aby jim četl své pohádky. S tmavou hlavinkou položenou na Alexandřině rameni poslouchala Dagmar příběh o Sněhové královna, společně sestry plakaly nad osudem Malé mořské víly. Princezny byly v Dánsku zdrojem pýchy, a lidé přecházející ulice před palácem často vzhlíželi k vysokým oknům, jestli neuvidí Alix a Dagmar sedět za záclonkami v přijímacím pokoji, jak se zájmem pozorují městský ruch dole. Jednou při projížďce princezny vystoupily z kočáru a chtěly se projít po přístavním molu. Jeden z přihlížejících námořníků přistoupil k čekajícímu kočímu a řekl: "To jsou ale krásné holky, co?" Kočí si námořníka pobaveně prohlédl a odpověděl: "Aby ne. To jsou naše princezny." Obě sestry byly od dětství také nesmírně populární mezi mladými bratranci a příbuznými pro svou lásku k tanci, a především Dagmar byla schopná protančit celý večer, aniž by si jedinkrát sedla.

Bolestné bylo jejich loučení, když se Alix vdala, a od toho okamžiku si sestry nikdy nepřestaly vyměňovat obsáhlé dopisy, v nichž si navzájem svěřovaly své nejvnitřnější zážitky. Alix se v Anglii stala velkou senzací díky své kráse a umění bavit společnost, stejný osud v ještě velkolepějším měřítku čekal i na Dagmar v ruském Petrohradě. Obě sestry se také snažily co nejvíce sblížit Rusko a Anglii. Od války, v níž vzmáhající se Prusko rozdrtilo Dánské království, obě nenáviděly Němce, a jelikož jejich manželé tyto pocity sdíleli, nedalo sestrám mnoho práce je přesvědčit o vzájemné spolupráci. Ony samy neměly sice pražádný vliv na chod státu, ovšem dokonale pochopily roli reprezentace.

Nejslavnějším krokem, který v tomto směru podnikly, byla jejich proměna ve "dvojčata" při státní návštěvě ruského následnického páru v Anglii roku 1873. Několik měsíců před návštěvou létaly mezi Petrohradem a Londýnem dopisy plné náčrtů a návrhů šatů, přikládány byly často kousky materiálů a barevných odstínů. Když pak 16. června připlula carská jachta do přístavu Woolwich a následník s manželkou a syny - pětiletým Nikolajem a tříletým Georgijem - sešli po můstku, aby je mohli uvítat princ a princezna z Walesu, veřejnost na okamžik oněměla a pak propuklo všeobecné nadšení. Princezna z Walesu a ruská velkokněžna byly oblečeny do vycházkových bílých šatů, zcela identických od volánků po poslední knoflíček. Na hlavách jim oběma spočíval slamák zdobený třešněmi. Tím to ovšem nekončilo. Po celou dobu ruského pobytu v Anglii se princezna a její sestra nikdy neobjevily jinak, než ve stejných šatech, ať už šlo plesové róby, jezdecké oděvy, běžné oblečení, pláště, klobouky a střevíčky, také veškeré doplňky měly stejné. Při plese v Landsdowne House zoufalí lokajové museli neustále napomínat hosty, kteří si stoupali na čalouněné pohovky a židle, jen aby zahlédli Alix a Dagmar, svoji anglickou krasavici a ruského "anděla strážného", ve stejných plesových róbách, jak se vznáší ve víru tance. Ačkoliv Alix oplývala větší krásou, byla vyšší než Dagmar a s jemnějšími rysy, Dagmar bylo do vínku dáno neuvěřitelné množství šarmu a elegance. Sestry však kupodivu nikdo kriticky nesrovnával. Lady Antrimová poznamenala: "Sestry dávají vyniknout jedna druhé, a kamkoliv jdou, stávají se středem rozzářených zástupů."
Dva dny po příjezdu ruských hostů přijel do Londýna na státní návštěvu perský šáh Násiruddín. Ve společnosti způsobil hotový poprask díky svému okázale špatnému chování a naprostému nezájmu o jakoukoliv politiku, ovšem zatímco angličtí politici z něj byly zoufalí, ruská návštěva si ho moc nevšímala. Sestry Alix a Dagmar každé ráno vyjížděly do Hyde Parku, kde seděly v otevřeném kočáře a ve stejných šatech, a se stejně milým úsměvem mávaly nadšeným kolemjdoucím i zástupům hromadícím se kolem bran parku. Odpoledne jejich cesty - již v poněkud méně okázalém oděvu - vedly většinou do East Endu, který tehdy nesl všechny znaky dickensovské bídy. Navštěvovaly domy pro uprchlíky, které Alexandra finančně podporovala, svou pozornost dávaly ale také sirotčincům a chudobincům. Večer se vracely do svého světa - čekaly je bankety, plesy a návštěvy divadel. Při jednou z představení jim připadla úloha bavit perského šáha. Ten si spokojeně hověl v křesle mezi nimi a více než představení ho zajímaly dvě krásné sestry oblečené do identických bílých šatů a se stejnými diadémy na plavé i kaštanové hlavě. Šáh celou dobu hlasitě mluvil, kladl paže kolem opěradel svých společnic a hltal je očima, naprosto lhostejný k vyděšeným očím veřejnosti. Alix a Dagmar dlouho odolávaly, nakonec však jejich důstojnost vzala za své a obě se co chvíli vybuchovaly potlačovaným smíchem nad absurdním chováním monarchy.

Návštěva skončila, nebyla však zdaleka poslední. Alexandra a Dagmar skutečně ve svém sblížení Ruska a Anglie uspěly. Kdykoliv se Dagmar objevila v Londýně, veřejnost na ni pěla ódy, kdykoliv vstoupila Alexandra do Petrohradu, čekaly ji nadšené pozdravy a ovace. Blízkost sester nikdy nezkalil jediný incident, a v těžkých chvílích spěchala vždy jedna k druhé, aby jí byla oporou. Tak tomu bylo i na podzim 1894, kdy v Livadii pomalu umíral kdysi tak vitální Alexander III.. Dagmar byla tak vyděšená, že několik dní před jeho smrtí byla její psychika natolik narušena, že se nedokázala téměř pohnout. Dny trávila střídavě v manželově pokoji a ve své ložnici, kde štkala v náručí své trpělivé sestře. Když Alexander zemřel, prodloužila Alexandra svůj pobyt, aby mohla otřesenou Dagmar povzbudit v prvních týdnech vdovství. A byla to také ona, kdo Dagmar chytil do náruče, když po několika hodinách trvajícím pohřbu v jednom okamžiku nedokázala vydržet ani další vteřinu a s hysterickým výkřikem: "Dost! Dost! Už dost!" ztratila vědomí.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Amia Amia | Web | 13. března 2010 v 22:18 | Reagovat

No páni, to je krásně sepsané a podané. Jestli je to pravd aje jiná věc, ale jisti si nemůžeme být ničím  ;)

2 Amia Amia | Web | 13. března 2010 v 22:24 | Reagovat

Juj, s tou ,,pravdou" to vyznělo blbě omlouvám se. nemyslela jsem to zle  :)

3 Ally Ally | 13. března 2010 v 23:07 | Reagovat

To jse moc nepochopila, takže se nemusíš omlouvat! :) Pokud myslíš, jestli jsem si něco přimyslela, tak ne, tenhle článek jsem sestavila za pomoci tří různých knih.

4 jerryX jerryX | 14. března 2010 v 13:07 | Reagovat

K sblížení Ruska a Británii asi nikdy skutečně nedošlo a asi ani nedojde.V Rusko-japonské válce Británie podporovala Japonsko a pozdější Dohoda byla jen záminkou  jak Rusko využít ke svým sobeckým zájmům, bez ohledu na to, co to způsobí Rusko.
Snaha sblížit Rusko a Británii a nenávist k Německu, to byla pro Rusko špatná volba...

5 Ally Ally | 14. března 2010 v 13:32 | Reagovat

To ovšem tehdy nikdo nemohl tušit. Navíc dodnes existuje přetrvávající nenávist Rusů k Němcům, která se táhne celá staletí. I proto byla Minnie v Rusku tak populární - nebyla Němka. A Alexandra byla částečně nenáviděná kvůli tomu, že se narodila v Německu.

Sblížení, které se sestrám podařilo, nebylo permanentní, ovšem nikdy už k sobě neměla Anglie a Rusko blíž, než v době vlády Alexandra III.

6 Bonnie Blue Bonnie Blue | Web | 14. března 2010 v 18:06 | Reagovat

wov...žasnem.myslela som si ,že ohľadom dejín mám docela široký prehlad..ale vidím,že som sa neskutočne mýlila.Som ale rada,že sa vždy nájde niekto,kto moje "diery" doplní.....takže-zaujímavý článok!

7 Ally Ally | 14. března 2010 v 21:14 | Reagovat

Díky! Nemyslím ovšem, že by ses měla stydět či co,pokud tohle nevíš. Jedná se o úsek dějin, osoby a příběhy, které se tady neučí ani na vysokých školách jednooborová historici. V našich končinách je to pro fajnšmekry :)

8 wox24 wox24 | 14. března 2010 v 23:54 | Reagovat

Čo sa týka Japonska, súhlas, čo sa týka I. sv. vojny, tam je to čiastočný súhlas. Spojenectvo Ruska s Nemeckom by bolo síce dobrá vec, ale..., vojna bola naplánovaná dopredu. Ale to sem nepatrí. ;)

Mimochodom, na vzťahy medzi Ruskom a Anglickom nemali sestry žiadny vplyv.

9 Ally Ally | 15. března 2010 v 0:26 | Reagovat

Alexander III. byl svou ženou a její nechutí k Němcům tvrdě ovlivněn. V Anglii to bylo spíše reprezentační.

10 wox24 wox24 | 15. března 2010 v 9:28 | Reagovat

Ono nechuť k niekomu a vysoká politika sú dve rozličné veci. Myslíš, že Churchill, alebo Roosvelt milovali Rusko a Stalina (a naopak)? Nie. A predsa boli v 2. sv. na spoločnej strane barikády.

Preto opakuje, na vzťahy (politické) nemali sestry žiadny vplyv.

11 Ally Ally | 15. března 2010 v 9:36 | Reagovat

Jak jen to vysvětlit. Minimálně Dagmar tento vliv MĚLA, jelkož její manžel byl autokrat. Teprve pod jejím vlivem a s její podporou, na její předsvědčování, obrátil Alexander pozornost na jiné spojence než na Německo, s nímž spolupráci pěstoval jeho otec a děd. Vynikající knihou v tomto směru je "The Little Mother of Russia".

12 wox24 wox24 | 15. března 2010 v 9:55 | Reagovat

Ally, ak sa nemýlim, Stalin bol takisto autokrat, Briti mali taktiež radšej Nemcov, ako Rusov. A predsa sa spolu spojili.

Mimochodom, to, čo si napísala, poznám. Ibaže, jedna vec sú zmluvy podpísané v mieri (ako taký príklad ti môžem poslúžiť zmluva medzi ZSSR a Treťou ríšou) a druhá vec je plnenie zmlúv.

Maria Fjodorovna si mala najprv preštudovať ruskú históriu, pokým radila. Potom by sa niečo dozvedela o Krymskej vojne, kde stálo Francúzsko, V. Británia, Osmanská ríša a Sardínske kráľovstvo proti Rusku. Alebo si mohla preštudovať vzťahy V. Británie a Ruska počas vlády Pavla I. a dôvody, prečo bol zavraždený. Ako pokračovanie si mohla zvliť štúdium Svätej aliancie (dohoda medzi Pruskom, Ruskom a Rakúsko-Uhorskom po napoleonských vojnách).

Rusko nebolo Dánsko, malo inú politiku, iných spojencov, žilo v iných reáliach.

13 wox24 wox24 | 15. března 2010 v 9:57 | Reagovat

Okrem toho, v rámci spojeneckých zmlúv začali počas I. sv. vojny vyjednávať Francúzsko a V. Brtiánia poza ruský  chrbát s Nemeckom.

Nikolaj II. a Alexandr III. uzavreli zmluvy s Francúzskom ešte pred rusko-japonskou vojnou. Podporilo Francúzsko Rusko?

14 Ally Ally | 15. března 2010 v 10:07 | Reagovat

To, co píšeš, už je zcela jiná záležitost. Pro mě v takovémto článku není důležité, co bylo a jak se spojenci vybarvili. Jde tu o něco jiného. Jde o to, že dvě dánské princezny (hlavně Dagmar) přinesly do Anglie a Ruska nový obrat v zahraniční politice.

Také poučovat Marii Fjodorovnu o tom, co měla a neměla dělat, je zcela irelevantní.

15 wox24 wox24 | 15. března 2010 v 11:10 | Reagovat

Ak by si Rusko od podpísania dohôd niečo nesľubovalo, Maria Fjodorovna by na to nemala nijaký vplyv. Na tomto názore nemám dôvod nič meniť.

A tým to ukončime. ;)

16 Ally Ally | 15. března 2010 v 11:18 | Reagovat

Ak v historii neexistuje. :)

17 wox24 wox24 | 15. března 2010 v 12:16 | Reagovat

iba vtedy, keď sa hovorí:

"ak by som to urobil"
"ak by som to podpísal" a podobne. V tomto prípade výraz "ak" má iný zmysel.

Ale k Marii Fjodorovne. Na www.ozon.ru (http://www.ozon.ru/?context=search&text=%c1%ee%f5%e0%ed%ee%e2+%c0%eb%e5%ea%f1%e0%ed%e4%f0) sú knihy od Alexandra Bochanova, jedna je venovaná Marii Fjodorvne. Robím si na ńu zálusk (a nielen na ňu). ;)

18 Ally Ally | 15. března 2010 v 12:28 | Reagovat

Ach ano..... tu bych strašně moc chtěla, ale bohužel... pokladnička prázdná a rusky prostě zatím neumím tak, abych si mohla číst historické knihy. Já teď čekám na "Michael and Natasha", kterou mi poslala jedna dobrá duše.

19 wox24 wox24 | 15. března 2010 v 13:30 | Reagovat

Ja čakám na 3 knihy o Nikolajovi od Pjotra Muľtatuliho a knihu Nikolaja Sablina.

20 Ally Ally | 15. března 2010 v 13:56 | Reagovat

Ta poslední je "Deset let na carské jachtě Standart"? Tu mám, a slabikuju si z ní po večerech :)

21 wox24 wox24 | 15. března 2010 v 18:32 | Reagovat

Áno, tá. Manžel plesá šťastím, že mi ich má niesť z Ruska (predsa, cestovné v Rusku stojí menej). ;)

Ak sa mi bude veľmi páčiť, za také dva dni je po večeroch prečítaná. ;)

22 louis vuitton uk louis vuitton uk | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 8:31 | Reagovat

outavě napsané články,kupa informací o Romanovcích co jsem nikde jinde česky nenašla.prostě jedním slovem: výborné!

23 coach outlet online coach outlet online | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 8:31 | Reagovat

utavě napsané články,kupa informací o Romanovcích co jsem nikde jinde česky nenašla.prostě jedním slovem: výborné!

24 [coach outlet] [coach outlet] | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 8:31 | Reagovat

blog je krasny potrebovala som o Otma nieco vediet do skoly a hned som to nasla na tvojom blogu

25 coach factory outlet coach factory outlet | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 8:31 | Reagovat

a som si prave zacala pripravovat svoj a chcem sa opytat ci by si mi prosim nemohla pomoct s designom?

26 Zdena Zdena | Web | 3. října 2012 v 14:48 | Reagovat

Tady je to velmi zajímavé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist