Michail Fjodorovič Romanov (1596-1645)

20. ledna 2010 v 15:16 | Ally |  Předkové
Po smrti cara Fjodora I. posledního z rodu Rjurikovců, kteří Rusku vládli sedm století, v roce 1598 nastala v Rusku takzvaná Doba zmatků (Smutnoje Vremja), poznamenaná vpádem polsko-litevských vojsk, povstáními i bojůvkami těch, kteří se falešně prohlašovali za dědice ruského trůnu. Byla to doba, z níž vzešel věhlas Borise Godunova, ani jeho rodině však nebylo souzeno podržet si korunu příliš dlouho. Legálně dle dědických zákonů byl trůnu nejblíže Fjodor Nikitič Romanov, bratranec zesnulého cara Fjodora. Proto jej Godunov nechal v podstatě uvěznit v klášteře, kde pak žil jako otec Filaret. Stejně tak se musela skrýt Fjodorova manželka Xenia, a vstoupila do kláštera jako sestra Marta. Jejich pětiletý syn Michail pak byl přísně střežen v klášteře u Bílého jezera. Zatímco žili takto v ústraní, politické poměry se rychle měnili a Borise Godunova porazil s polskou pomocí muž, který se prohlašoval za Dmitrije, ztraceného syna Ivana IV. Aby si zavázal starý šlechtický rod, z nějž Filaret pocházel, povýšil jej na ruského patriarchu, nicméně jeho vděčnost tak nezískal. Filaret se tak ale dostal opět do aktivní politiky a v roce 1911 vedl poselstvo k polskému králi, který chtěl na ruský trůn posadit vlastního syna Vladislava. Během vyjednávání byl ale uvězněn v polských kobkách strávil osm let.

Daleko v Rusku mezitím pomalu dospíval jeho syn Michail, narozený 12. července 1596. Bylo mu teprve šestnáct let, přesto se k němu upřely naděje na ukončení občanské války, která už tak dlouho pustošila zemi. Národní shromáždění jej 21. února 1613 zvolilo novým panovníkem. Vyvstal ale malý problém. Michail se skrýval před moci-chtivými soupeři tak dlouho a dobře, že nikdo netušil, kde právě je... Delegáti tak byli vysláni na různá místo se zprávou pro "Jeho Veličenstvo, cara a velkoknížete Michaila Fjodoroviče". Takto důležitá zpráva pochopitelně došla i do polských ležení, kde vzbudila velkou nelibost. Poláci se rozhodli vyhledat a zabít nového cara dřív, než se k němu poselstvo vůbec dostane. Měli výhodu, jelikož věděli, že Michail se svou matkou se skrývají v Ipaťjevském klášteře poblíž městečka Kostroma. Nikdy se tam ale nedostali, a o jejich neslavném konci v neprostupných hvozdech dodnes vypráví legenda o věrném Ivanu Susaninovi. Teprve 14: března do Kostromy dorazilo také ruské poselstvo. Když ovšem Michailovi nabídli trůn, chlapec se vyděsil. Jeho matka také nebyla nadšená. Poukázala na to, že lid nikdy nebyl carům věrný v době Smuty, že její syn je příliš mladý a nezkušený. Bojaři údajně před chlapcem poklekli a plakali, nakonec se uchýlili i k výhružkám. Pokud Michail odmítne, budou ho volat před Bohem jako odpovědného za zkázu Ruska. Pod tíhou těchto výhružek, nikoliv pro osobní moc, nakonec Michail svolil.

Hlavní město bylo v tak hrozném stavu, že Michail musel několik týdnů čekat v Trojickém klášteře, asi 121 kilometrů daleko, než se pro něj připravilo alespoň trochu ucházející ubytování v Moskvě. Dle Alexeje Tolstého bylo Rusko "zpustošené a zničené. Krymští Tataři přestali se svými nájezdy do stepí, jelikož už nebylo co ukrást. Za posledních deset let podvodníci, zloději a polští nájezdníci touto cestou prošli se šavlemi a ohněm, z jednoho konce Ruska na druhý. Vládl hlad a mor, lidé jedli syrové koňské maso a lidské maso solené. Ti, kteří přežili, se vypravili na sever k Bílému moři, na Ural a na Sibiř. V těch těžkých dnech byl na saních přes špinavé močály přivezen chlapec k potřísněným zdem Moskvy - vydrancované a udušené horou popela, sotva vyrvané ze sevření polské okupace. Vyděšené dítě, na radu patriarchy zvolené carem zchudlými bojary, obchodníky s prázdnýma rukama a tvrdými muži ze severu a od Volgy. Chlapec se modlil a plakal, vyhlížel z okna povozu se strachem a sklíčeností na rozvášněné davy, které jej k branám Moskvy přišly přivítat. Ruský lid měl malou víru v nového cara, ale život musel pokračovat..."

Michail Romanov byl korunován metropolitou Efremem Kazaňským 11. července. Carův strýc Ivan nesl Monomachovu čapku, princ Trubecký svíral žezlo a princ Požarský jablko. Během následných oslav car odměnil ty, kteří mu pomáhali při nástupu na trůn, a nezapomínal ani na ty nejobyčejnější. Antonida, dcera Ivana Susanina, a její manžel, dostali polovinu vesnice Děrevniče, a žádný z jejich potomků nemusel nikdy platit daně. Prvním úkolem nového vládce bylo vyčistit svěřenou zemi od posledních zlodějů a drancovníků. Se Švédskem a Polskem byl 17. února 1917 uzavřen mír ve Štolbovém a Devlinu. Součástí této druhé smlouvy bylo propuštění Michailova otce ze zajetí, a Filaret se tak konečně v roce 1619 mohl vrátit domů.

Michail nepřekypoval oslnivou inteligencí, nebyl ani příliš silný a jeho zdraví bylo nestálé. Trpěl krátkozrakostí a kvůli úrazu z dětství, kdy spadl z koně, špatně chodil. Měl mírnou povahu a snadno se nechal ovlivnit, nejprve svou matkou a jejími příbuznými Saltykovci, později svým otcem, který zastával čelní pozici ve státě a zastiňoval svého syna až do své smrti v roce 1933, a v této době dvou faktických panovníků se hovořilo o Vládci Caru a Nejsvětějším Patriarchovi moskevském a celé Rusi. Dva nejdůležitější politické kroky cara Michaila bylo ustanovení Zahraniční kanceláře a Dumy, která fungovala jen jako soukromá poradní kancelář. Michail byl úspěšný v zacelení ran po Době zmatků, na Sibiři se ruské panství rozšířilo až po Lenu a byl obnoven ekonomický rozvoj země, mimo jiné i povoláváním cizích průmyslníků, kupců a učenců.

Když bylo Michailovi 28 let, matka mu začala vyhlížet vhodnou nevěstu. Volba padla na princezna Marii Dolgorukovou. Michailovi se nelíbila, ovšem matce odporovat si netroufl. Marii však nebylo souzeno stát se carevnou na dlouho. Během svatebních oslav onemocněla a do čtyř měsíců zemřela. Začalo nové hledání a tentokrát byla vybrána Jevdokie Strešněvová. S ní už byl car spokojen mnohem více. Jejich manželství, uzavřené v roce 1626, bylo poklidné a vzešlo z něj deset dětí: Irina (1627-1679), Pelagia (1628-1629), Alexej (1629-1676), Anna (1630-1692), Marfa (1631-1632), Ivan (1633-1639), Sofie (1634-1636), Taťána (1636-1706), Eudoxia (1637) a Vasilij (1639). Většina z nich bohužel brzy zemřela. Michail miloval především nejstarší dceru Irinu, které se snažil zajistit budoucnost sňatkem s hrabětem Valdemarem, morganatickým synem Kristiána IV. Dánského. Podmínkou bylo, aby Valdemar přijal pravoslaví. To však bylo hrubě zamítnuto.

Šok z ponížení milované dcery prý údajně napomohl carově smrti, faktickou příčinou však byla nemoc žaludku a ledvin, které podlehl v noci z 12. na 13. června 1645. Byl pohřben v Chrámu Archanděla Michaela v Moskvě.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ljubov Ljubov | E-mail | 20. ledna 2010 v 18:44 | Reagovat

Parádní článek, pěkně se čte. Jenom taková malá drobnost: Michaila Fjodoroviče pohřbili v Chrámu Archanděla Michaela, jeho ruský název je Собор святого Архистратига Михаила. Nejvíc se znám jako Архангельский собор ("Archangelskij sobor"). Ale je to jen detail, jinak skvělá práce. Zdravím, L.

2 Ally Ally | Web | 20. ledna 2010 v 19:23 | Reagovat

Díky za opravu! Našla jsem název katedrály jen v angličtině, a tak není překlad přesný :) Hned to napravím a díky za zastávku!

3 Ljubov Ljubov | E-mail | 20. ledna 2010 v 22:50 | Reagovat

Za málo, vždyť o nic nešlo. :D Omlouvám se, že sem přispívám tak zřídka, ale
mám teď hrozně málo času a nic nestíhám. Hlavně jsem ráda, že se ti podařilo dopsat mou oblíbenkyni, uličnici Anastázii. Měj se co možná nejlépe, stavím se tu co nejdřív.

4 sucubus sucubus | Web | 21. ledna 2010 v 19:45 | Reagovat

Pěkný obrázky, někdy až budu mít čas, si to přečtu.

5 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 11:59 | Reagovat

Najväčšia sranda je, že Romanovci, podľa existujúce tradície, nemali nijaké právo na Moskovský prestol. Boli dosadení pomocou Západu, za čo mu boli sľúbené určité protislužby. Po náboženskej reforme patriarchom Nikonom, bol samotný patriarcha preventívne odstránený. Bolo odstránené местничество. Boli spálené knihy, ktoré mali k tomu nejaký vzťah, napr. Разрядные Книги (ktoré obsahovali históriu štátnych predpisov na Rusi počas minulých dvoch storočí, boli zničené Родословные Книги, ktoré obsahovali rodoslovie najvýznamnejších rodín Impéria. Namiesto toho bola napísaná Бархатная Книга, v ktorej bolo všetko napísané odznova, ale tak, ako to vyhovovalo Romanovcom.
A pokračovalo systematické okydávanie Ivana IV, ktoré začalo už za jeho života. Ak bol Ivan IV. Hrozný, tak ja som potomkom čínskeho cisára.

6 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 11:59 | Reagovat

Mala som na mysli Veľkú Britániu.

7 Ally Ally | Web | 30. ledna 2010 v 12:32 | Reagovat

Takhle hluboko do tehdejší politiky nevidím. Pravda je, že ve významu Romanovci za jinými bojarskými rody značně zaostávali, a jediným "právem", kterého se mohli možná dovolávat, byla právě příbuznost s Ivanem IV. Toho bych si ovšem také příliš neidealizovala.

8 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 12:50 | Reagovat

Ivan IV "Hrozný" zabezpečil:
- bezplatné základné vzdelanie (cirkevné školy)
- medicínska karanténa na hraniciach
- miestne volenú samosprávu
- po prvýkrát sa objavila regulárna armáda (a ako prvá vo svete vojenská uniforma - u strelcov)
- zastavené tatárske nájazdy
- ustanovenie rovnosti medzi vrstvami
- zakázaná otrocká práca (viď súdne zákony Ivana Hrozného)
- založený súd porotcov
- do Ruska sa prisťahovalo z Európy 30 000 RODÍN
- za celú dobu jeho cárovania nebolo jediného odsúdeného bez súdu, číslo odsúdených bolo od troch do štyroch tisíc ľudí (kým na Západe prebiehali selanky ako Bartolomejská noc)

atď., atď.

Ďalšia lož bola zavraždenie 700 000 Novgorodčanov opričníkmi. Pravda bola taká, že v tom období postihla Novgorod epidémia, v ktorej zomrelo okolo 40 000 ľudí a mesto bolo na pokraji vzbury. Po príchopde Ivana v r. 1569 sa počet mŕtvych ustálil na 2800.

Ďalšia do neba volajúca lož je zavraźdenie Fjodora jeho otcom Ivanom. Po exhumovaní ostatkov Ivana IV, jeho źeny Anastázie Romanovej a Fjodora sa zistilo, źe hranica arzénu v organizmu bola mnohonásobne vyššia ako je povolená norma. Skrátene povedané, boli otrávení. O tom, źe vtedajśie letopisy nespomínajú nijakú vraždu ani nevraviac. Dokonca V Novgorodskom štvrtom letopise sa hovorí: „Toho istého (7090) roku skonal cárovič Iann Ioannovič na rannej omši v Slobode...“

Pozn. Do roku 1700 n. l. sa v Rusku používal Daarijskiy Krugolet Čisloboga "Koľjady Dar". R. 1700 bol 7208 od Stvorenia sveta v hviezdnom chráme. "Stvorenie sveta" bolo teda v r. 5508 pred. n. l. . V skutočnosti to neznamená stvorenie sveta, ale podpísanie mierovej dohody medzi Ruskom (respektíve útvarom východných Slovanov) a starovekou Čínou (resp. Impériom veľkého draka). Len tak na okraj, túto vojnu Rusko vyhralo.

9 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 12:54 | Reagovat

Ale Hrozným by bolo dobré nazvať niekoho iného. Knieža Vladimir vyhubil 70% populácie kvôli tomu, že nechcela prijať kresťanstvo. Zničil drvivú väčšinu miest. Na Západe bola Kijevská Rus známa ako krajina miest. Po Vladimirovom vyčíňaní ich tam mnoho nezostalo. Ale jemu radšej dajú prídavok "Slniečko", prípadne "Svätý".
Na Západe je známy francúzsky kráľ Filip Pekný. Tento krásavec bol organizátorom krvavého zničenia Rádu templárov. Prídavok Hrozný tu nevidím.

10 Ally Ally | Web | 30. ledna 2010 v 12:59 | Reagovat

To všechno je pravda - ovšem Ivan dostal přezdívku Hrozný kvůli svému chování u dvora a v rodině. Tam byl tvrdý a uměl být krutý, jelikož měl sklony k sadismu. To, že zabil vlastního syna, i když v afektu, mu takéna dobré pověsti nepřidalo.

K těm přídavkům - Nikolaj byl dlouhé roky znám jako Krvavý, a dodnes se toho zcela nezbavil. A je to přezdívka, kterou si on jako osoba nezasloužil.

11 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 13:11 | Reagovat

Ivan IV svojho syna nezabil. Už som to tu písala. Ale opakujem, exhumácia a následný výskum pozostatkov Fjodora ukázal, že nebol zabitý, ale otrávený, podbne ako Iva a jeho manželka Anastázia Romanova.
Nadôvažok, oproti nezmyslom, ktoré sa o Ivanovi šírili, bol Ivan abstinent, neznášal pijanov a dokonca zakázal alkohol v Moskve, takže také krčmy mohli byť postavené za mestom.
Hrozne rada by som vedela zdroje, ktoré tvrdia, že Ivan bol sadista.

12 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 13:31 | Reagovat

Áno, boľševickí historici akosi "zabudli", že nielenže Nikolaj II. nedal príkaz na streľbu v r. 1905, ale nadôvažok prvé výstrely boli z davu do vojsk. Cár kaźdej rodine, ktorá utrpela stratu, vydelil z vlastného 50 000 rubľov (slovom, pätdesiat tisíc). Tí ministri, ktorí sa previnili, boli potrestaní.

To, že táto demonštrácia bola provokácia, organizovaná zo zahraničia ani nevraviac. Hlavným finančńikom bola japonská rozviedka, peniaze boli poskytované jej rezidentom, plukovníkom Akasim.

13 Ally Ally | Web | 30. ledna 2010 v 13:41 | Reagovat

Tak o tom, že syna nezabil, slyším prvně, a to už mám taky něco načteno. Fjodora samozřejmě ne - protože ten vládl po jeho smrti. Zavražděný syn se jmenoval Ivan a zemřel po úderu kovovou holí do hlavy. Ale nic, naštěstí mne Rjurikovci moc neberou, tak se nebudu hádat... :)

14 Ally Ally | Web | 30. ledna 2010 v 13:57 | Reagovat

Že byla otrávená Anastázie, to věděl už i Ivan. Vinil z její smrti vzpurné bojary a dost jich nechal popravit.

15 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 14:03 | Reagovat

Ach áno, bol to preklep. správne malo byť Ivan.
Odcitujem ti letopisy:
V Moskovskom letopiscovi za r. 7090 (1581 – N.Š.) je napísané: „...skonal cárovič Ioann Ioannovič.“
Piskarevský letopisec uvádza podrobnejšie: „... o 12 hodine noci leta 7090 novembra v 17. deň.... skonanie cároviča Ioanna Ioannoviča.“
V Novgorodskom štvrtom letopise sa vraví: „Toho istého (7090) roku skonal cárovič Ioann Ioannovič na rannej omši v Slobode...“
Morozovský letopisec konštatuje: „... umrel cárovič Ioann Ioannovič.“
Ako vidíš, slovo zavraždenie tam nenájdeš.
Nezabudni, kto šíril lži o Ivanovi. Vynikal v tom Antonius Possevinius (dúfam, že správne píšem), jezuita a vatikánsky špión v časoch Ivana, Henrich Schtaden (nemecký špión).
Hlavný dôvod bolo domietnutie Ivana previesť pravoslávnu cirkev pod pápeža a rastúca moc Moskovského kniežactva.
Ale zaujímalo by ma, prečo nenazvú hrozným Henricha VIII. Tudora??? Anna Boleynová a Katarína Howardova by vedeli rozprávať.
Len tak na okraj, za Ivana sa zvýšil počet obyvateľstva o 30-50%, za Petra I. sa zmenšil o 40%. Peter je veľký, Ivan je Hrozný.

16 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 14:05 | Reagovat

Prečo historikom nevadí, že Peter I. Veľký dal umučiť svojho syna, cároviča Alexeja???

17 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 14:08 | Reagovat

Exhumácia hovorí niečo iné, ale to niekomu nevyhovuje. Hold, z Ivana sa musí spraviť hrôzovládca.

18 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 14:12 | Reagovat

Inač, nebol to arzén, ale ortuť. A okrem Fjodora, Ivana IV. a nastázie sa našla aj u Ivana Ivanoviča.

19 Ally Ally | Web | 30. ledna 2010 v 14:16 | Reagovat

Carevič zemřel - ale až několik dní po úrazu. A jen sotva by někdo obviňoval cara z vraždy, tím méně jeho současníci.

"Hrozný" Ivan jistě je díky letopiscům, kteří se snažili oslavovat Romanovce - a ze stejného důvodu je Petr "Veliký" (ovšem zásluhy o rozvoj země se mu opřít nedají). Pro mne osobně je to nejméně oblíbený Romanovec. Jindřich není "hrozný", protože své ženy "usvědčil" z velezrady (koho zajímá, jestli v případě Anny nebyla pravdivá, že?), ovšem již jeho dcera je Marie "Krvavá".

Prosím, jen už mi vysvětli, kdo je ten "někdo" kdo se pořád záhadně objevuje.

20 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 14:38 | Reagovat

Exhumácia nepotvrdila vraždu, ale otravu ortuťou. Koľkokrát to mám ešte napísať?

"Niekto"? ;) skús na to prísť. ;)

21 Ally Ally | Web | 30. ledna 2010 v 15:48 | Reagovat

Nevím. Nechám se podat.

Že byl otráven Ivan a Anastázie je bezpochyb, ovšem o exhumaci jejich syna jsem neslyšela. Který to byl rok? Abych to porovnala s daty knih, které mám k dispozici.

22 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 19:18 | Reagovat

Bolo to v r. 1963. kedy boli v Archangeľskom chráme Moskovského Kremľa otvorené hroby Ivana Hrozného, cároviča Ivana, cára Fjodora Ivanoviča a vojvodcu Skopina-Šujského. Skelety obsahujú približne rovnaké množstvo arzénu, ktorý nerpevyšuje normu. To sa netýkalo ortute v kostiach Ivana a cároviča Ivana, ktoré normu prevyšovalo.

V r. 1990 vykonané výskumy pochovaných moskovských veľkokňažien a cárovien, bol odhalený fakt otravy tým istým chloridom oruťnantým matky Ioanna Vasiľjeviča, Eleny Vasiľjevny Glinskej (zomrela v r. 1538) a jeho prvej ženy, Anastasije Romanovej (zomrela v r. 1560).

otrava Fjodora sa mi zdala trošku divná, tak som si to radšej overila. A dobre som spravila, on otrávený nebol.

23 Ally Ally | Web | 30. ledna 2010 v 19:47 | Reagovat

Fjodor byl slabomyslný... asi nikomu moc nevadil. Díky za informace. V tom případě je ale skutečně divné, proč i moderní biografie zmiňují Ivanovo zabití...

24 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 20:07 | Reagovat

Mňa to v prípade Ruska vôbec neprekvapuje. Lží je tam viac. Spomeniem napríklad pôvod Rjurikovcov. oficiálna história tvrdí, že to Normani, ktorých poprosili vládnuť. Pravda je taká, že Rjurik bol vnukom novogorodského kniežaťa Gostomysla, synom jeho dcéry Umily a jedného zo susedných kniežat. Bol prijatý po dohode so starešinami. pritom si mudsel dať dosť námahy, aby bol nimi prijatý.
O starovekých dejinách Ruska ani nevraviac. Migráciu Slovanov radšej spomínať nebudem.

25 Ally Ally | Web | 30. ledna 2010 v 20:29 | Reagovat

Ono to není jen Rusko - lží a omylů je dost všude, nejvíc pak v U.S.A. Narozdíl od Ruska ovšem nemají žádnou pořádnou historii...

Na druhou stranu - nemyslím, že z omezeného množství dostupné literatury a internetu můžeme my, naprostí laici, vyvozovat nějaké definitivní závěry a prohlašovat mnohaletou práci mnoha historiků za zcela nepravdivou.

26 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 20:50 | Reagovat

To je trošku inak, ja ti píšem informácie, ktoré iní historici študovali nejaké tie roky. Sú to drvivou vetšinou ruskí historici, ako P. Muľtatulli (ktorý, ako pravnuk Ivana Charitonova má eminentný záujem sa dozvedieť pravdu), O. Platonov, M. Nazarov, ...  a taktiež A. Bochanov (ale ten nemá odvahu všetko uverejniť).
A ako sa robia historické knihy? Porovnaj si informácie v nich uvedené. Vzájomne sa odpisujú a potom sa poklepkávajú po pleci, akí sú frajeri. Samozrejme, myslela som to obrazne.

27 Ally Ally | Web | 30. ledna 2010 v 21:04 | Reagovat

Řekněme to takhle: po čtyřletém studiu (které asi skončí neúspěšně kvůli jedné blbé seminárce) na historickém ústavu v Budějovicích, která je srdcem historického bádání v republice, trochu vím, jak probíhá historické zkoumání, a tvoje tvrzení o tom, že od sebe historici opisují (myslím SKUTEČNÍ historici), je poněkud naivní. Samozřejmě, že badatelé jednoho tématu budou mít stejné informace - a tak pravděpodobně i stejné názory.

Nic proti vnukovi Charitonova, ale takoví potomci doktora Botkina se nakonec ukázali jako pěkní ptáčci - a pravda jim mnoho neříkala.

A opět mohu jen říci - nevidíme do toho. Můžeme si jen vybrat, komu věřit. Tahle diskuze už je ale poněkud monotónní.

28 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 21:39 | Reagovat

Ally, ja som to myslela obrazne. ;) I keď len na takom Ivanovi vidíš, ako sa nikto neobťaźoval uverejniť výskumy, ktoré sú známe niekoľko rokov a radšej uverejnili správy ivanových nepriateľov.
Pjotr Muľtatulli je historik a v Rusku dosť uznávaný. Podobne ako ďalší historici mnou spomenutí. Buď si istá, že by som sa neopierala o historikov, ktorí majú pochybnú povesť, na to si dávam pozor.
Ako sa robia vedecké práce si viem presne predstaviť. keďže manžel je matematik, a výborný.
Dúfam, že ti tá seminárka neurobí škrt cez rozpočet. :( Bola by to škoda.

29 Ally Ally | Web | 30. ledna 2010 v 21:44 | Reagovat

No, asi urobí, ale už je mi to jedno....

30 wox24 wox24 | 30. ledna 2010 v 21:52 | Reagovat

Budeš musieť ukončiť školu?

31 Ally Ally | Web | 30. ledna 2010 v 22:03 | Reagovat

[30]: Ano. Už mám podanou přihlášku jinam.... Na stejný obor, ale nemají tam našeho re(tra)ktora, a to je to hlavní :)

32 louis vuitton uk louis vuitton uk | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 8:13 | Reagovat

outavě napsané články,kupa informací o Romanovcích co jsem nikde jinde česky nenašla.prostě jedním slovem: výborné!

33 coach factory outlet coach factory outlet | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 8:13 | Reagovat

a som si prave zacala pripravovat svoj a chcem sa opytat ci by si mi prosim nemohla pomoct s designom?

34 EwitA EwitA | Web | 2. října 2012 v 17:35 | Reagovat

Tvá práce je velmi dobrá.

35 Ludvík XIV Ludvík XIV | 1. září 2013 v 10:49 | Reagovat

[15]: Možná že se stav obyvatelstva snížil, ale Rusko za jeho vlády dosáhlo postavení světové velmoci.

36 Ludvík XIV Ludvík XIV | 1. září 2013 v 10:57 | Reagovat

[5]:Velká Británie v dobách nástupu Romanovců neexistovala

37 Jarmila Jarmila | 5. prosince 2013 v 6:36 | Reagovat

letos slaví v Rusku 400leté výročí nástupu Romanovců na trůn. Na programu 1tv.ru (ruská televize i na internetu a dá se sledovat online) je ke shlédnutí pořad "istina kdeto rjadom" (je tam ale i archiv jednotlivých dílů). Je to několikadílný pořad věnovaný dynastii Romanovců a je moc zajímavý. Doporučuji se podívat!!!! Jarmila

38 Jarmila Jarmila | 5. prosince 2013 v 6:44 | Reagovat

[37]: ...ještě doplním, že když se otevře hlavní strána 1tv.ru přehled pořadů je vpravo dole seřazený podle abecedy...a tam je "Istina kdeto rjadom", kliknout, vybrat díl a  přeji příjemné chvilky při sledování tohoto pořadu!!!!Jarmila

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist