Královna Viktorie (1819-1901) - část II.

24. prosince 2009 v 23:31 | Ally |  Anglie
Viktorie měla pravdu. Druhé dítě narozené už o rok později skutečně byl princ pojmenovaný Edward, v rodině se mu ale říkalo Bertie. Následovalo dalších sedm dětí: Alice (nar. 1843), Alfred "Affie" (nar. 1844), Helena "Lenchen" (nar. 1846), Louise (nar. 1848), Arthur (nar. 1850), Leopold (nar. 1853) a Beatrice (nar. 1857). Každé těhotenství Viktorii rozčilovalo a její názor na ně se s léty neměnil. Po dvou prvních dětech doufala, že splnila svou povinnost a Bůh jí dopřeje nějaký čas oddech, ale toto její přání zůstalo nevyslyšeno. Kojeňátka jí přišla všechna ošklivá a odporná, nesmírně nehezká a jejich "žabí" pohyby ji děsily. Sice všechny milovala, ovšem péči o ně přenechávala chůvám. Mnohem více se v rodinném životě angažoval Albert, který obzvláštní láskou zahrnoval dvě nejstarší dcery, které byly z dětí nejchytřejší. Především prvorozená Viktorie se mu stala oblíbenou společnicí. Zvláštní také je, že po narození první dcery a odstranění baronky Lehzenové byla náhle do rodiny znovu vřele uvítána vévodkyně z Kentu, a podle všeho se z ní stala velmi milující babička.
Byl to čtvrtý syn Leopold, kdo jako první trpěl hemofilií. Tato nemoc se v královské rodině objevila vůbec poprvé a během následujících dvou generací se měla stát naprostou noční můrou všech spřízněných královských domů. Hemofilie, kterou Viktorie přenášela, mohla vzniknout samovolnou mutací, ta je ovšem velmi vzácná. Mnohem přirozenějším způsobem přenosu je příbuzenství a jelikož nikdo v rodině Viktoriiny matky touto nemocí netrpěl, musela se na dceru přenést z otce. Jenže hemofilie nebyla ani v rodině vévody z Kentu. Začaly se tak objevovat dodnes nerozřešené spory naznačující možnost, že Viktorie vůbec nebyla dcera vévody z Kentu, ale potomkem cizoložné lásky vévodkyně. Ať už to bylo jakkoliv, Viktorie předala nemoc dvěma ze svých dcer - princezně Alici a princezně Beatrici, jejichž dcery se staly matkami nejslavnějších hemofiliků vůbec - careviče Alexeje a prince Alfonsa Španělského.

Královna jako i jiní panovníci její doby, žila v neustálém strachu ze zavraždění. Po prvním neúspěšném atentátu přišel v květnu 1842 další, když na ni při vyjížďce vystřelil jistý John Francis, nicméně okamžitě jej zneškodnil policejní konstábl Willian Trounce. Tentokrát atentátník neunikl odsouzení k smrti, nicméně tento trest byl zmírněn na doživotní exil. Neuplynuly ani dva měsíce a jiný mladík, John William Bean, se opět pokusil královnu zastřelit. Ačkoliv měl zbraň naplněnou jen papírem a tabákem, měl být odsouzen k smrti, zde však zasáhl Princ Albert, který považoval takový trest za nepřiměřený. V roce 1842 se zásadně prosadil o schválení "Aktu o vlastizradě", která ustanovila trest za ohrožování panovníka zbraní sedmi lety uvěznění a výpraskem. Bean byl tak odsouzen k osmnácti měsícům, ovšem ani on ani nikdo z těch, kdo porušili zákon později, žádný výprask nedostal. V roce 1850 byla Viktorie zraněna po útoku mentálně narušeného bývalého armádního důstojníka Roberta Pateho. Dle oblíbeného scénáře napadl Pate královnu při vyjížďce kočárem, když si udeřil holí, zničil jí klobouk a ošklivě jí zhmoždil tvář.


V tom samém roce Viktorie poprvé uskutečnila cestu vlakem, když jela z nádražní stanice Slough poblíž Windsoru do Bishop´d Bridge poblíž Londýna. Cestovala samozřejmě speciálním královským vagónem připraveným Velkou západní železnicí. Spolu s ní jel její manžel, bratranec hrabě Mensdorf a inženýr zmíněné společnosti Isambard Brunel. Vlak vyjel přesně ve dvanáct hodin Královna i princ Albert si ovšem celou cestu stěžovali, že vlak jede strašlivou rychlostí a jistě se převrátí. Ona rychlost byla 30 kilometrů za hodinu, která je také do místa určení dostala za dvacet pět minut. I přes tento první nepříjemný zážitek Viktorie později ráda využívala vlakové dopravy, především při cestách do Balmoralu ve Skotsku, které se konaly každý podzim. Dala ovšem přesné pokyny, že rychlost vlaku ve dne nesmí přesáhnout 48 kilometrů v hodině, v noci pak 38, a v případě podávání jídla vlak musel zastavit úplně.

V politice se Viktorii dařilo - hlavně proto, že sama nevládla. Navzdory její vůli a inteligenci to byl především její manžel princ Albert, kdo důkladně prostudovával ministerské návrhy a sám se pomalu zbavoval nálepky muže dobrého jen k zachování rodu. Albert si nakonec vydobyl absolutní královninu důvěru a byl skutečným nekorunovaným králem. Tahanice mezi Whigy a Toryi neustále pokračovaly, Viktorie měla několik různých předsedů vlády, ovšem pod jejím a Albertovým vedením se přeci jen Impérium dále rozrůstalo a životní úroveň obyvatelstva se zlepšovala. Viktoriánská éra byla svědkem rozmachu vědy, techniky a také společenských služeb, bylo to zlaté období a zenit britské říše, nad níž nikdy nezapadalo slunce.

Už v mládí se Viktorie upřímně zamilovala do Irska, které tehdy ještě celé spadalo pod britskou nadvládu, a často trávila prázdniny na panství v Kerry. I mladá královna si Iry nejprve získala, ovšem jejich náklonnost neměla trvat věčně. V roce 1845 Irsko postihly hladomory způsobené neúrodou brambor. Během pouhých čtyř let kvůli tomu zemřelo na milión Irů a další milión emigroval v poslední naději na spásu do Ameriky. Královna, která vládla polovině světa, neměla příliš velké osobní příjmy, proto se rozhodla věnovat zuboženému Irsku 2000 liber. Když sultán Abdulmecid I., vládce Otomanské říše, kterým pohnulo takové utrpení, vzkázal, že Irům věnuje 10 000 liber, královna jej přesvědčila, aby poslal pouze 1000. Jelikož očividně jediným důvodem, který pro to měla, byl její vlastní malý obnos, zvedla se proti královně vlna rozhořčení. Sultán sám byl překvapen. Aby královnu neurazil, poslal jen 1000 liber, ovšem tajně nechal vypravit tři zásobovací lodě, které i přes britskou blokádu dorazily do přístavu Drogheda. Aby si zachovala tvář, rozhodla se Viktorie pro svou první oficiální návštěvu Irska, kterou zaranžoval Lord Clarendon, správce irského území ve službách britské koruny. Irové ji nezavrhli zcela a odzpívali poměrně s nadšením státní hymnu, ovšem nálepky "Královna hladomoru" se už Viktorie nikdy nezbavila.

Rodinný život královského páru byl nad pomyšlení prostý. Viktorie a Albert se po několika marných pokusech vzdali naděje na změnu chodu státních paláců, které byly vlhké, tmavé a dle jejich názoru také neútulné, a zakoupili dům Osborne na ostrově Wight. To bylo v roce 1845. Jelikož se brzy ukázal být pro rozrůstající se rodinu příliš malý, nechali starou stavbu strhnout a zbudovat novou. Byla ve stylu italské renesance a princ Albert ji pomáhal navrhnout. Stavba byla dokončena o šest let později a dům, který ve většině dvořanů a zahraničních návštěvníků vzbuzoval svou prostotou až hrůzu, se stal nejoblíbenějším královským sídlem. Právě zde má původ vkus princezny Alice, zde má původ vkus budoucí carevny Alexandry. Alexandra a Viktorie měly mnoho společného, počínaje zalíbením v měšťáckém zařízení až po nenávist k vytopeným pokojům. Jakmile se královna někde objevila, všechna okna se musela otevřít dokořán, dokonce i v tuhé zimě. Rovněž poněkud majetnický přístup k dětem měly společný, ačkoliv Viktorie osobně se o ně nestarala. Když se však vdaly její dcery, Viktorie strávila celé hodiny každý den psaním podrobných dopisů a tvrdě vyžadující, aby její dcery dělaly to samé, což jí Albert neustále vytýkal.

Ve sňatkové politice byla Viktorie skvělá. Nejstarší dceru s Albertem "obětovali" vyššímu zájmu. Stala se pruskou korunní princeznou a spočívaly na ní naděje na liberalizaci Pruska. Druhá dcera Alice se nevdala nikterak výhodně, ovšem před všemi ostatními zeměmi Viktorie preferovala Německo, a proto schválila sňatek s hessenským vévodou. Nejstarší syn Bertie se oženil s dánskou princeznou Alexandrou. Ačkoliv Alix připadala královskému páru jako nejvhodnější adeptka, velice je mrzel její dánský původ, dokonce jej označovali za "jedinou vadu". Nejskvělejší partii ovšem velice překvapivě získal druhý syn Alfred. Tato rodinná "nula" měla totiž dostatek drzosti oženit se s jedinou dcerou ruského cara Alexandra II., Marií Alexandrovnou. Ačkoliv Viktorie tuto snachu přivítala navenek srdečně, nikdy v ní nenašla zalíbení. Marie byla příliš jiná - a také si byla vědoma toho, že její titul, rodina i bohatství jsou mnohem skvělejší než cokoliv na britských ostrovech.

Nejtěžším rokem královnina života měl být 1861. Na jaře zemřela její matka vévodkyně z Kentu. Přes veškeré neshody až nenávist, která mezi nimi kdysi panovala, Viktorie propadla naprostému zoufalství. Vždy měla sklon k hysterii a přehnanému truchlení. Náhle už neexistovala žena, která ji v mládí omezovala, Viktorie neustále hovořila jen o tom, jak ji matka milovala, jak nyní bude konečně šťastná, že odešla za otcem... Nikdo si nedovedl představit, oč horší situace nastane už v prosinci stejného roku. Prince Alberta již dlouhou dobu trápily žaludeční potíže, přesto vytrvale pracoval a jen málokdy si odpočinul. To s nelibostí pozorovala jeho milující žena. "Píšeš, že nikdo není dokonalý kromě tatínka," napsala do Pruska nejstarší dceři. "Ale i on má své chyby. Například nedokáže odpočívat." K fyzickým potížím se brzy přidal i psychický tlak. Korunní princ Bertie, stále ještě neženatý, byl známý svým prostopášným životem, kterým ničil v podstatě všechno, pro co rodiče jeho rodiče pracovali. Albert se synem tvrdě pohádal a odeslal ho na cestu do zahraničí. A dál pracoval.... dokud jej neopustily síly. 9. prosince 1961 mu lékaři diagnostikovali břišní tyfus, k němuž se přidaly problémy s dýcháním. Vzhledem k jeho chronickým potížím po dva roky je jednou z moderních verzí jeho nemoci rakovina. 14. prosince zemřel. Viktorie a její děti byli v té chvíli u něj. Viktorie všechny poslala pryč a dlouhou dobu zůstala s manželem sama. Zoufale štkala, volala jeho jméno a líbala mu hruď, jelikož lékaři ji varovali před polibky na rty. Oblékla vdovský šat a už nikdy ho nesvlékla.

Viktorie se zcela oddala manželově památce. Pokoj na zámku Windsor, v němž zemřel, byl zakonzervován a spravován, aby stále vypadal tak, jako ve chvíli princovy smrti. Viktorie se na dlouhé měsíce zcela stáhla z veřejného života a veškeré věci včetně jednání s ministry za ni dělala dcera Alice. Královna dostala novou přezdívku "Windsorká vdova", a sklouzávala ke stále větší morbiditě. Nejmladší z dcer, princezna Beatrice, musela každé ráno chodit za matkou a povinně mluvit o tatínkovi. Nikdo v rodině nikdy nesměl zapomenout na datum princova narození a úmrtí, přičemž všichni měli povinně truchlit. Z Alberta udělala pro všechny nedostižnou modlu a až fanaticky lpěla na představě naprosto dokonalého vztahu a nejvášnivější lásky, kterou sdíleli. A všichni měli přijmout, že jejich vlastní vztahy nemohou nikdy takové hloubky a jednoty dosáhnout. Albert zemřel, ale jeho přízrak zůstal s Viktorií navždy, jelikož mu nedovolila odejít. V prvních měsících to byla ona a nikdo jiný, kdo neustále přivolával vzpomínky, jako by ve vlastním zármutku nacházela jakési zvrácené potěšení. Ani když bylo vhodné, aby ukázala opět svoji radost, nehodlala to udělat. Pro ni světlo zhaslo a všichni to museli respektovat. Když přijela z Dánska Bertieho nevěsta Alexandra, Viktorie se dívky při vzájemném rozhovoru neptala na její dětství, rodiče či pocity. Princezna naopak musela poslouchat vyprávění o princi Albertovi. Několik dní poté se pořizovaly zásnubní fotografie. Poněkud nevýrazný ženich má na tváři lehký úsměv, stejně jako krásná dívka se zářivýma očima, která se měla stát jeho ženou. A královna Viktorie celá v černém upírá oči k bustě zesnulého manžela, jakoby chtěla za každou cenu dát najevo, jak moc lhostejná už je jí celá další existence.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Janka Janka | E-mail | 14. ledna 2012 v 15:04 | Reagovat

Vynikající dokončení druhé části informací o životě anglické královny Viktorie. Děkuji za zpracování 1.i 2. dílu.

2 louis vuitton uk louis vuitton uk | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 7:45 | Reagovat

outavě napsané články,kupa informací o Romanovcích co jsem nikde jinde česky nenašla.prostě jedním slovem: výborné!

3 coach outlet online coach outlet online | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 7:45 | Reagovat

utavě napsané články,kupa informací o Romanovcích co jsem nikde jinde česky nenašla.prostě jedním slovem: výborné!

4 [coach outlet] [coach outlet] | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 7:46 | Reagovat

blog je krasny potrebovala som o Otma nieco vediet do skoly a hned som to nasla na tvojom blogu

5 coach factory outlet coach factory outlet | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 7:46 | Reagovat

a som si prave zacala pripravovat svoj a chcem sa opytat ci by si mi prosim nemohla pomoct s designom?

6 www.weightlosspunch.com www.weightlosspunch.com | E-mail | Web | 22. ledna 2013 v 13:04 | Reagovat

Have your doctor and dentist check for signs and symptoms of mouth cancer during regular checkups and physicals, especially after the age of 45. Thanks.

7 haha haha | 3. dubna 2014 v 10:43 | Reagovat

cus

8 RefolTug RefolTug | E-mail | Web | 4. srpna 2017 v 14:46 | Reagovat

cost viagra levitra

      http://buycheapviagralk.com/ -  generic viagra

    <a href="http://buycheapviagralk.com/"> generic viagra online</a>

    viagra e nitroderivati

9 YuliaTug YuliaTug | E-mail | Web | 7. srpna 2017 v 12:42 | Reagovat

2 comprimes 5mg cialis

      http://canadiangcialisonline.com/ - cialis online

    <a href="http://canadiangcialisonline.com/">buy canadian cialis</a>

    cialis-preise thailand

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist