Dopis Jurovského Muzeu revoluce

17. prosince 2009 v 9:53 | Ally |  Popravčí četa
V ruských muzeích je dnes uloženo několik zbraní, které byly původkyněmi posledního utrpení carské rodiny. Snad aby se pochlubili, odevzdalo několik členů popravčí čety své zbraně do rukou historiků, kteří již tehdy dokázali ocenit jejich hodnotu. Zde si můžete přečíst list, který spolu se zbraní poslal do Muzea revoluce Jakov Jurovský:

Muzeu revoluce. Řediteli Muzea soudruhu Mickevičovi.

Vzhledem k blížícímu se desátému výročí Říjnové revoluce a vzhledem k tomu, že mladá generace pravděpodobně projeví zájem podívat se na předměty doličné (na zbraň, kterou byl zastřelen Mikuláš II., jeho rodina a zbytky jeho věrného služebnictva), považuji za nezbytné odevzdat muzeu do úschovy dvě zbraně, které mám dosud u sebe: revolver systému Colt č. 71905 s bubínkem na sedm nábojů a pistoli systému Mauser č. 167177 v dřevěném pouzdře, se zásobníkem na deset nábojů. Důvody, proč odevzdávám tyto dvě zbraně, jsou následující: z koltu jsem jedinou ranou skolil Mikuláše, ostatní náboje z nabitého koltu a rovněž z nabitého mauzeru padly na dobíjení Mikulášových dcer, které měly tělo chráněné živůtky vyplněnými spoustou všitých briliantů, a rovněž na podivně tuhý život následníka, na něhož můj pomocník spotřeboval rovněž celý zásobník (příčinou této podivné odolnosti následníka bylo pravděpodobně špatné ovládání zbraně nebo přirozená nervozita, vyvolaná dlouhým zápasem s obrněnými dcerami).

Bývalý velitel domu zvláštního určení ve městě Jekatěrinburg, kde byl internován bývalý car Mikuláš II. s rodinou v roce 1918 (až do svého zastřelení v témž roce dne 16.7.), Jakov Michailovič Jurovkij a pomocník velitele Grigorij Petrovič Nikulin dosvědčují shora uvedené.

J.M. Jurovskij je členem strany od r. 1905, číslo stranické legitimace 1500, krasnopresněnská organizace.

G. P. Nikulin je členem VKS(b) od r. 1917, číslo 128185, krasnopresněnská organizace."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lara lara | 1. listopadu 2016 v 12:25 | Reagovat

No vida, jak se upomínal! A co se nadřel, děti mordoval přímo v potu tváře,diamanty odevzdal do posledního, a co za to dostal? Kolegové a dcera v gulagu, žádné ocenění, žádná tučná prebenda, taková nespravedlnost! Kdyby byl zahrnut penězi a chválou, umřel by nejspīš v devadesáti na zkamenělá játra, nicméně se Stalinovým jménem na rtech. Takhle mu zbylo jenom to blbé svědomí, které mu akorát přivodilo srdeční slabost a žaludeční vředy. Ubohý zneuznaný trpitel!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist