Princezna Alice - velkovévodkyně Hessenská (část 1.)

1. října 2009 v 19:25 | Ally |  Hessenští
Princezna Alice Maud Mary, narozená v časných ranních hodinách 25. dubna 1843 v Buckinghamském paláci, byla třetím dítětem a druhou dcerou královny Viktorie Anglické a Prince Alberta. Malá princezna byla pojmenována Alice kvůli Viktoriinu oblíbenci, Lordu Melbournovi, který jednou prohodil, že "Alice" je nejkrásnější jméno, které zná. Maud, anglosaská verze jména Matilda, bylo vybráno k poctě jedné z Aliciných kmoter princezny Sofie Matildy z Gloucesteru, a konečně Mary mělo připomínat, že dítě se narodilo ve stejný den jako její prateta princezna Mary. Podle deníkového záznamu samotné královny dvě starší děti - korunní princezna Viktorie a princ Edward "Bertie" svou malou sestřičku nadšeně uvítali, jinak tomu však bylo s veřejností. Princ Albert dostal zprávu od královské kanceláře formulovanou jako "gratulaci a politování" nad narozením dcery.

Alice byla pokřtěna v soukromé kapli Buckinghamského paláce 3. června 1843 cantenburským arcibiskupem. Královna sama vybrala své dceři kmotry, mezi nimiž figuroval král hanoverský, princezna z Hohenlohe-Langenburgu, dědičný princ Sasko-cobursko.gothajský a již zmiňovaná princezna Sofie. Královna byla na dítě velmi pyšná a svěřila svému deníku naději, že Alice se stane "rodinnou kráskou." Zatím však bylo nutné přestěhovat královskou domácnost na vhodnější místo, jelikož Buckinghamský palác byl pro tři malé děti naprosto nevyhovující. V roce 1844 proto královský pár zakoupil venkovské sídlo Osborne na ostrově Wight, a ten se také stal oblíbeným útočištěm a letním sídlem rodiny.
Alicino vzdělávání bylo připraveno jejím zodpovědným otcem a rodinným přítelem baronem Stockmarem. Pokud právě pobývali v Osbornu, učily se královské děti spíše praktickým věcem jako péči o domácnost, vaření, zahradničení a vyřezávání. Důvodem k výuce těchto "obyčejných" činností bylo Viktoriino přesvědčení, že monarchie je založena na rodinných hodnotách a morálce. I proto Alice a její sourozenci neznali žádný přepych. Oblékány byly děti prostě, jejich pokoje byly jen skromně zařízené a s téměř žádným vytápěním. Ačkoliv s neustále vytíženými rodiči se příliš nevídala, byla Alice neustále ve společnosti svých bratrů a sester. Nejbližší si byla s bratrem Bertiem (pozdější král Edward VII.) a jejich vzájemná láska trvala celý život. Hodně si také rozuměla s nejstarší Viktorií. Když byly obě malé, často bývaly přistiženy při provádění nějaké neplechy. Když jednou v zámku potkaly sluhu leštícího krbovou mřížku, okamžitě se nabídly, že mu pomohou, ale než se sluha stačil vzpamatovat, princezny mu vytrhly kartáče a začernily mu tvář i oblečení. Princezna Alice po celý život byla známá i pro svůj ostrý jazýček a temperament.

Taková zlomyslnost však patřila jen k legraci a dětským létům. Když jí bylo deset let, vypukla Krymská válka. Spolu s matkou a sestrami chodila princezna Alice na návštěvy nemocnic, a utrpení raněných, které poprvé viděla tak zblízka na vlastní oči, ji velice zasáhlo. Byla citlivější než ostatní, a i když prvorozenou Viktorii intelektuálně nepřevyšovala, měla mnohem otevřenější srdce. Díky svému zájmu a neustálé snaze starat se o ostatní si brzy získala přezdívku "Malá opečovatelka". Této přezdívce věrně dostála. Když v roce 1861 těžce onemocněla její babička Viktorie z Kentu, Alice s ní strávila posledních několik týdnů. Hrála jí na klavír, četla a všemožně se snažila jí ulevit. Stará žena zemřela 16. května, ovšem princezna Alice se nemohla oddat svému zármutku. Musela se totiž postarat o svoji matku, která se zhroutila, a princ Albert Alici pouze požádal: "Běž a utěšuj Mamá." Když se konečně královna vzpamatovala, napsala v dopise svému strýci: "Drahá dobrá Alice byla plná nesmírného pochopení, lásky a starosti o mne."

Na Alici, dosud poněkud přehlíženou, se začalo v rodině pohlížet jinak, a po svatbě princezny Viktorie a jejím odjezdu do Pruska se Alice stala nejmilejším otcovým dítětem. Jeho lásku vroucně oplácela, ovšem jejich společný čas neměl dlouhého trvání. V zimě 1861 princ Albert těžce onemocněl břišním tyfem¨. Tak jako předtím seděla u babičky, trávila nyní princezna Alice veškerý čas s otcem, aby její matka, ač šílená strachem, mohla pracovat. Přes veškerou její péči však princ Albert své nemoci podlehl v noci 14. prosince 1861.
Zatímco královna Viktorie hystericky plakala a šílela žalem, otřesená princezna Alice nezapomínala na svou rodinu ani zemi. Jednou z prvních věcí, které udělala, bylo, že poslala telegram prince z Walesu, který byl právě na cestách po Středomoří - a to bez vědomí své matky. Ta totiž právě svého syna a jeho nezvedené a pohoršující chování vinila za Albertovu smrt. V době nejhlubšího smutku se Alice stala matčinou sekretářkou, pouze skrze ni byla královna ochotná komunikovat se svými ministry a Alice vyřizovala i některé méně důležité záležitosti. Občas já pomáhala mladší sestra Louise, protože prostřední Helena nedokázala dlouho neplakat.

Královna Viktorie, když se konečně trochu vzpamatovala ze ztráty životního druha, se rozhodla uchovat vše tak, jak to bylo za Albertova života - včetně plánů do budoucna. Jedním z takových plánů byl i Alicin sňatek. Viktorie a Albert vždy usilovali o to, aby se jejich dcery vdaly za německé prince, jelikož si od toho slibovali rozšíření principů demokracie a konstituční monarchie do dalších koutů Evropy. Tuto roli skvěle zastupovala nejstarší dcera Viktorie provdaná za budoucího německého císaře, a nyní byla řada na Alici. Již v roce 1861 byl do Anglie pozván na návštěvu mladý princ Ludwig Hessenský. Jeho budoucí knížecí úděl byl sice malý a nevýznamný, nicméně jeho rodina byla spřízněna prakticky se všemi ostatními německými a zahraničními rody. Když přijel do Anglie a setkal se s mladou princeznou, vzájemně se sobě zalíbili, ačkoliv spolu nestrávili mnoho času. Zkušená dohazovačka královna si pospíšila a zasnoubení bylo brzy oficiální. Naplánovaná svatba tedy nebyla zrušena ani navzdory tomu, že 1. července 1862 panoval stále ještě dvorský smutek. V jídelně sídla v Osbornu se toho dne shromáždili všichni hosté oblečení v černém. Jedinou výjimkou mezi nimi byla samotná nevěsta, která se cítila všelijak, jen ne šťastně.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 louis vuitton uk louis vuitton uk | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 7:08 | Reagovat

outavě napsané články,kupa informací o Romanovcích co jsem nikde jinde česky nenašla.prostě jedním slovem: výborné!

2 coach outlet online coach outlet online | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 7:08 | Reagovat

utavě napsané články,kupa informací o Romanovcích co jsem nikde jinde česky nenašla.prostě jedním slovem: výborné!

3 [coach outlet] [coach outlet] | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 7:09 | Reagovat

blog je krasny potrebovala som o Otma nieco vediet do skoly a hned som to nasla na tvojom blogu

4 coach factory outlet coach factory outlet | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 7:09 | Reagovat

a som si prave zacala pripravovat svoj a chcem sa opytat ci by si mi prosim nemohla pomoct s designom?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist