20. srpna 1918

26. srpna 2009 v 11:39 | Ally |  Příběh ruského děvčete
Jsme ve vlaku a jedeme na Krym! Po všech těch měsících na Sibiři se nemohu dočkat, až opět spatřím Livadii! Bílá armáda zajistila tuto část země díky Tatarům, kteří jsou tatínkovi stále věrní. Máme za sebou mnoho radostných shledání - s našimi milovanými učiteli, maminčinami přítelkyněmi - a také drahou tetičkou Ellou, kterou spolu s dalšími přivezl před několika dny generál Danilov. Nedokážu vyslovit, jak šťastná jsem byla, když mne má nejmilejší kmotřička po tak dlouhé době objala. A jak se náš vlak blíží k jihu, jsem nedočkavá, až uvidím Amamá, tetičky Olgu a Xenii a další, kteří již čekají v Livadii!

Olga a Alexej se již zcela zotavili a oba mají ve tvářích zdravou barvu, ačkoliv rozhodně potřebují trochu přibrat. Mé rameno se zahojilo, jizva není velká a je vidět jen z určitého úhlu. Generál Danilov se svými muži jedou s námi, jelikož byli pověřeni nás na cestě ochraňovat. Vyloupl se z něj pěkný morous. Nikdy s nikým nemluví. Vždycky, když kolem projdu, neřekne více než tři slova a vypadá tisíce mil daleko. Včera jsem s ním zkoušela zavést rozhovor, ale odpovídal tak jednoslabičně, až to člověka mrzelo. Není to od něj zkrátka hrubé?
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 M!ShAn3k M!ShAn3k | Web | 26. srpna 2009 v 11:48 | Reagovat

Ahojky... Máš mooc krásný blog : )... Dávám 5 hvězdiček a na 100% tu nejsem naposled ; )

2 Ally Ally | 26. srpna 2009 v 12:08 | Reagovat

Děkuji za zastávku a budud se těšit na další.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist