Elisabet Hessenská

10. října 2008 v 13:31 | Ally |  Hessenští
Princezna Elisabet Marie Alice Viktoria Hessenská, zvaná prostě Ella, se narodila 11. března 1895. Byla jedinou dcerou knížete Ernesta Hessenského a jeho manželky Viktorie Melity, zvané v rodině Ducky. Ernest byl bratrem carevny Alexandry, takže malá Elisabet byla sestřenicí carských dětí. Byla jen o několik měsíců starší než Olga.
Bohužel Elisabetini rodiče spolu nedokázali žít. Nedlouho po jejím narození začali oba uvažovat o rozvodu, který jim ovšem nepovolila jejich babička královna Viktorie. Malá Elisabet byla její nejmilejší pravnučkou a Viktorie nechtěla, aby se dítě trápilo odloučením rodičům. Z toho důvodu se ale Ernestovi a Ducky ulevilo, když Viktorie v roce 1901 zemřela a oni se konečně mohli rozvést. Od té doby Elisabet pobývala střídavě u nich obou, ale blíže měla vždy k otci a říkávala si "Děvčátko z Hesenska".

Malá Elisabet byla dosti osamělá, jelikož neměla žádné sourozence. O to vroucněji přilnula ke svým ruským sestřenicím. Ve své dětské naivitě dokonce prosila, aby si mohla s sebou domů odvézt Taťánu, a když její prosba nebyla vyslyšena, pokoušela se získat alespoň novorozenou Marii - a dokonce navrhovala chůvě, aby dítě zahodila, protože je tak ošklivé, aby si je potom mohla vzít.
Elegantní princezna
Roku 1903 byla carská rodina přítomna velkému rodinnému setkání v Darmstadtu u příležitosti sňatku princezny Alice z Battenbergu a řeckého prince Ondřeje. Ella byla nadšená, že opět vidí milované sestřenice. Společně se honily po zámeckých chodbách a v zahradě. Na jízdárně Ella jezdila na koni, zatímco Olga a Taťána dostaly poníky - co se týkalo svou mladších děvčat, Ella je po jedné nechala vysadit před sebe a vozila je. Jednoho večera se konal ples a Elle bylo dovoleno jít se na chvíli podívat. Olga se rozčilovala a vztekala. "Proč nemohu taky? Ella je jen o několik měsíců starší!" A Ella samotná se snažila ji uchlácholit: "Milá Olgo, ty ještě uvidíš hodně plesů. Ale já už je neuvidím."

O několik týdnů později Elisabet s otcem pobývali s carskou rodinou na zámku ve Spale v Polsku. Tam však Ella náhle onemocněla. Nikdo to nepokládal za nic vážného, a tak byl sice zavolán doktor, ale rodina pokračovala ve svém denním programu, zatímco Ella ležela v postýlce. Její stav se ale zhoršoval. Měla vysoké teploty a těžce lapala po dechu. V jednu chvíli se posadila a s očima naplněnýma strachem vykřikla: "Umírám! Já umírám!" Všichni se ji snažili uklidnit, ale dítě jen prosilo, aby byl poslán telegram její matce. Potom upadla do deliria. Mluvila ke svým sestřenicím - zřejmě se jí zdálo, že si s nimi hraje. Když byla při vědomí, poprosila, zda by mohla vidět Anastázii, tehdy jen dvouletou, protože se jí to buclaté děťátko tolik líbilo. Holčičku přinesla chůva, ale malá Nastěnka, když uviděla sestřenici, jen řekla: "Ubohá sestřenka Ella! Ubohá princezna Elisabet!". Museli ji tedy z pokoje odnést.

Ještě toho večera Ella zemřela v náruči své chůvy. Okamžitě se rozběhl klep o tom, že dítě pozřelo jed určený jejímu strýci Nikolajovi, ale ve skutečnosti diagnóza zněla: tyfus. Carský pár okamžitě nakázal odvézt své čtyři dcery do Carského Sela, aby se nenakazily. Bylo jim řečeno, že pro sestřenici Ellu Bůh poslal své anděle. Nebylo to dlouho před Vánoci, a tak se Olga jednoho dne vzbudila a běžela se hned zeptat chůvy: "Už andělé odnesli tělo sestřenky Elly?" Chůva odpověděla, že ne. Olga vypadala zklamaně. "Myslela jsem, že pro ni hned pošle, aby s ním mohla strávit Vánoce," vysvětlovala Olga.
Jindy se Marie dívala na obrázek slepé dívky a zajímala se, proč ji Bůh oslepil. "To nikdo neví," zněla chůvina odpověď. "Ale já znám někoho, kdo to ví," odporovala Marie. Chůva si o tom dovolila pochybovat, ale dítě zavrtělo hlavinkou a sebejistě prohlásilo: "Sestřenka Ella to ví. Je v nebi, sedí a mluví s Bohem, a On jí vypráví jak to udělal a proč."

Elisabet byla uložena do stříbrné rakve, což byl dar od cara Nikolaje, a její otec nakázal, aby pohřeb nebyl v černé, ale v bílé barvě. A tak všude byly bílé květiny a potahy a koně…. Princezna byla pohřbena v Rosenhohe a nad jejím hrobem byl postaven anděl z mramoru. Ernest se z dceřiny smrti nikdy nevzpamatoval. "Má malá Elisabet," napsal o třicet let později, "byl sluncem mého života." Když roku 1937 zemřel, nechal se pohřbít nedaleko dceřina hrobu.
Elegantní princezna
 


12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 daja daja | Web | 18. října 2008 v 11:59 | Reagovat

je moc hezka

2 louis vuitton uk louis vuitton uk | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 3:48 | Reagovat

outavě napsané články,kupa informací o Romanovcích co jsem nikde jinde česky nenašla.prostě jedním slovem: výborné!

3 coach outlet online coach outlet online | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 3:48 | Reagovat

utavě napsané články,kupa informací o Romanovcích co jsem nikde jinde česky nenašla.prostě jedním slovem: výborné!

4 [coach outlet] [coach outlet] | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 3:48 | Reagovat

blog je krasny potrebovala som o Otma nieco vediet do skoly a hned som to nasla na tvojom blogu

5 coach factory outlet coach factory outlet | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 3:49 | Reagovat

a som si prave zacala pripravovat svoj a chcem sa opytat ci by si mi prosim nemohla pomoct s designom?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
TOPlist